| Anotace: | Život Aisópův, Ezopovy bajky a ezopské bajky od různých autorů, Phaedrovy bajky, Babriovy bajky, Avianovy bajky, Obnovený Ezop.
Byl Aisópos (Ezop) skutečnou historickou postavou? Samotní Řekové byli o jeho historičnosti pevně přesvědčeni a dnes o ní zpravidla nepochybují ani literární vědci. Kolem jeho postavy vyrostla však již ve starověku řada legend a rozpoznat v nich pravé historické jádro je dost obtížné. Z těchto legend byl ve starověku sestaven celý Ezopův „životopis“.
V Životě Aisópově vystupuje moudrý otrok Aisópos jako lidový hrdina, rozumnější a důvtipnější než jeho pán, moudřejší než oficiální mudrcové. Nejprve žije dlouhý čas na Samu u filosofa Xantha, pak se vydává na cesty po Řecku, Babylónu a Egyptě. Aisópova moudrost může být ovšem nejen užitečná, ale pro některé vrstvy i nebezpečná, a tak je nakonec Aisópos delfskými kněžími, představiteli aristokratických vrstev, křivě obžalován ze svatokrádeže, odsouzen k smrti a vržen do propasti.
V paměti budoucích věků se Ezop zapsal jako objevitel a první tvůrce bajky. Jeho prozaické bajky dlouho kolovaly ústně, zapsány byly až o 300 let později, ve 3. století n. l. Postupně byly ovšem jako ezopské označovány i všecky pozdější bajky, zvláště zvířecí.
Ve starověku zpracoval ezopské bajky ve verších řecky Babrios, latinsky Phaedrus a Avianus, mnohokrát byly zpracovány veršem i prózou také ve středověku a jejich náměty se často objevují ve středověkém výtvarném umění i na pozdějších zámeckých tapisériích. Mnohé z ezopských bajek vešly natrvalo do evropské bajkové literatury a moderní čtenář je zná ze zpracování La Fontainova, Lessingova a Krylovova. |
|---|
