Zobrazení textu: Možnosti odstoupení od smluv uzavřených spotřebiteli

3. Spotřebitelské smlouvy podle zvláštních předpisů

Poněkud přehlednější a pro laiky i přívětivější je úprava odstoupení od smluv u spotřebitelských smluv podle zvláštních předpisů, i když se v nich úroveň ochrany spotřebitele někdy i výrazně liší a také ne všechny zvláštní předpisy na odstoupení od smluv ze strany spotřebitele výslovně pamatují. V takových případech se pak i u nich použije úprava podle občanského zákoníku tak, jak jsme ji popsali v předchozí kapitole, ale podívejme se na tyto nejvýznamnější zvláštní předpisy trochu blíže.

# 3.1 Odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru

Smlouvu o spotřebitelském úvěru lze považovat za velmi významnou spotřebitelskou smlouvu, protože na jejím základě často uskutečňujeme i nákup jiného zboží anebo služeb, a proto i úprava práva odstoupit od takové smlouvy patří z pohledu ochrany spotřebitele u nás mezi ty nejdůležitější. A jak dnes toto právo podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vypadá?
Ř Odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud se nejedná o úvěr na bydlení, spotřebitel může bez uvedení důvodů a bez jakékoli sankce ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, a to bez ohledu na to, kde anebo jakým způsobem ji uzavřel.
Spotřebitel je ovšem povinen učinit odstoupení od úvěrové smlouvy písemně, a to v souladu s informacemi uvedenými v úvěrové smlouvě o právu na odstoupení. A obdobné právo má i v případě, že se jedná o smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru:
Ř I od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru dnes spotřebitel může odstoupit bez uvedení důvodů a bez sankcí ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy, pokud do té doby ale již na jejím základě nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.
Lhůta pro odstoupení je přitom v obou případech považována za zachovanou, je-li odstoupení odesláno nejpozději v poslední den lhůty. Pokud ale poskytovatel nebo zprostředkovatel úvěru neposkytl spotřebiteli důležité a zákonem stanovené informace, jako je např. RPSN či právě informace o právu na odstoupení od smlouvy, neskončí lhůta pro odstoupení dříve než 14 dnů od poskytnutí těchto chybějících informací. Jaké informace jsou přitom pro spotřebitele důležité, a i podle jakých informací by se měl rozhodovat, pak můžete zjistit v naší publikaci Spotřebitelský úvěr – aneb jak se nedostat do problému, která také vyšla v edici Průvodce spotřebitele (číslo 38) a která se spotřebitelskému úvěru i odstoupení od smlouvy v tomto ohledu věnuje podrobněji.
Ale POZOR, pokud si spotřebitelský úvěr sjednáte, abyste si zajistili dostatečné finance pro uzavření kupní smlouvy (např. na nákup nějakého vybavení domácnosti), a od této kupní smlouvy např. pro opakovaný výskyt vad odstoupíte, neznamená to, že tím automaticky odstupujete i od smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou jste si sjednali za účelem pořízení právě dané a třeba i vadné věci. Váš závazek splatit úvěr, který jste si na pořízení dané věci vzali, bude v takovém případě trvat i nadále.

# 3.2 Odstoupení od smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu

Dalším důležitým předpisem, který posílil právo spotřebitele odstoupit od smlouvy, je energetický zákon č. 458/2000 Sb. Ten dnes spotřebitelům do značné míry i díky nekalým praktikám, ke kterým u nás docházelo a ke kterým v různých podobách při dodávkách elektřiny a plynu stále bohužel dochází, garantuje rozšířené možnosti, jak od takové (typicky nevýhodné) smlouvy odstoupit. Jaké možnosti to podle energetického zákona jsou?
Ř Spotřebitel jednak může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo sdružená služba dodávek elektřiny nebo plynu, odstoupit bez udání důvodů a sankcí do 14 dnů od jejího uzavření, a to pokud smlouva byla uzavřena na dálku anebo mimo provozovnu držitele příslušné licence.
Toto odstoupení se řídí ustanoveními občanského zákoníku (viz oddíl 2.1 výše), ale energetický zákon zná i další možnosti, jak se (alespoň po určitou dobu nebo v určitých případech) z nevýhodných závazků vyvázat a ukončit tak pro spotřebitele nevýhodnou smlouvu:
Ř Pokud spotřebitel uzavřel smlouvu mimo obchodní prostory anebo distančně, může (pokud nevyužije své právo od takové smlouvy odstoupit do 14 dnů) využít další právo, a to bez sankcí tuto smlouvu vypovědět, což je možné učinit kdykoli od uzavření smlouvy až do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu.
I zde tedy platí, že smlouva musí být uzavřena mimo obchodní prostory (typicky např. v domácnosti spotřebitele) anebo na dálku (tzn. přes telefon či internet), ale toto právo je pro spotřebitele opět významné, a uvedená lhůta zůstává zachována, pokud je v jejím průběhu výpověď držiteli licence odeslána. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. A pokud existují pochybnosti, je také na držiteli licence, který smlouvu se spotřebitelem uzavřel, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory, a tedy že tímto způsobem nejde smlouvu ukončit.
Dalším důvodem pro odstoupení od smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu (včetně těch sdružených) je pak u energetického zákona také změna podmínek nebo zvýšení ceny od dodavatele (držitele licence), ale ovšem jen u takových podmínek či takové ceny anebo její části, které může dodavatel u dodávek elektřiny nebo plynu ovlivnit:
Ř Pokud dodavatel zvýší cenu elektřiny nebo plynu nebo změní jiné smluvní podmínky a toto spotřebiteli oznámí nejpozději 30. den přede dnem účinnosti těchto změn a pokud současně s tím spotřebitele poučí i o jeho právu na odstoupení od smlouvy, je spotřebitel v takovém případě oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od sjednané smlouvy, a to až do 10. dne přede dnem daného zvýšení ceny anebo dané změny těchto jiných smluvních podmínek.
A důležité přitom právě je, zda spotřebitel byl či nebyl o těchto změnách včas informován:
Ř Pokud totiž dodavatel zvýší cenu nebo změní jiné smluvní podmínky, ale neinformuje o tom spotřebitele včas, tj. nejpozději ve lhůtě do 30 dnů před účinností změn (anebo pokud ho jen řádně o jeho právech nepoučí), pak má spotřebitel právo podle energetického zákona odstoupit od smlouvy až do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny těchto jiných smluvních podmínek, a to rovněž bez uvedení důvodů.
Tato práva odstoupit od smlouvy ale spotřebiteli nevznikají, pokud se jedná o zvýšení regulované složky ceny (tj. té části ceny, která je regulovaná státem) anebo pokud je změna jiných podmínek ve smlouvě nutná z důvodu zajištění jejich souladu s platnými právními předpisy. Na to nesmíte, pokud hodláte od smlouvy odstoupit, nikdy zapomínat.
Pokud jde specificky o dodávky elektřiny a plynu a podomní prodej (viz výše) těchto energií či o služby spojené s jejich dodávkou, je potřeba v závěru této kapitoly také zdůraznit to, co spotřebitelům často říkáme, a to že často nejlepší cesta, jak skutečně ušetřit, je odmítat jakékoli lákavé nabídky na „nemalé finanční úspory“, včetně zprostředkování „aukcí“ či „dárků a služeb zdarma“, protože přijetí takové nabídky je v naprosté většině případů začátek cesty do zbytečných problémů.
Stále více měst a obcí také proto na svém území podomní prodej a nabízení služeb na výhodné změny dodavatelů elektřiny a plynu zakazuje, a pokud nejste s těmito dodávkami anebo jejich cenou spokojeni, je určitě lepší se poohlédnout po nějakém oficiálním srovnávači cen energií, jaký má např. Energetický regulační úřad přímo na svých webových stránkách https://www.eru.cz/elektrina/zmena-dodavatele-elektriny/porovnani-nabidek-dodavatelu-elektriny. A pokud u vás nějaký „překupník“ doma zazvoní a ve vašem městě je podomní prodej zakázán, pak je nejlepší zavolat rovnou městskou policii (linka 156), do jejíž kompetence takové přestupky patří.

# 3.3 Odstoupení od smlouvy o poskytování elektronických služeb

U poskytování elektronických služeb spojených často i s poskytováním telekomunikačních služeb (jako je přístup k internetu, k programové nabídce TV stanic a obecně i přenos dat) u nás zatím k výraznějšímu posílení postavení spotřebitele z hlediska jeho možností odstoupit od nevýhodně uzavřených smluv nedošlo. Podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích je totiž dána pouze povinnost mobilního operátora či jiného poskytovatele elektronických služeb bezodkladně po uzavření smlouvy nebo po její změně poskytnout spotřebiteli informace o uzavřené smlouvě písemně, a to v elektronické nebo listinné podobě.
Ř Spotřebitel tak může od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, odstoupit bez udání důvodů a sankcí do 14 dnů od jejího uzavření, a to byla-li smlouva uzavřena na dálku anebo mimo provozovnu poskytovatele těchto služeb.
A zákonná ochrana se týká v těchto případech toho, že lhůta 14 dnů pro odstoupení spotřebitele od smlouvy začíná běžet teprve až dnem následujícím po dni, kdy k předání těchto informací spotřebiteli v elektronické nebo listinné podobě došlo, a i zde pak spotřebitel musí o tomto svém právu být poučen.
U služeb o poskytování elektronických komunikací, kam dnes patří pochopitelně i smlouvy s mobilními operátory, a zejména při jejich ukončování výpovědí proto doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost tomu, na jakou dobu byla smlouva uzavřena a jaké podmínky k ní byly sjednány. Zejména u smluv na dobu určitou dochází totiž k tomu, že poskytovatelé s předčasným ukončením smlouvy spojují často velmi vysoké pokuty, které spotřebiteli brání fakticky takovou smlouvou ukončit, a relativně častým jevem je bohužel i to, že se u jednotlivých závazků často posunuje i datum jejich ukončení, a to bez toho, že by to spotřebitel výslovně požadoval nebo že by si to přál.
A i když se poslední iniciativy snaží o zjednodušení podmínek např. pro převod telefonních čísel na jiné operátory, a i o další posílení postavení spotřebitelů zejména ve vztahu k vysokým cenám těchto služeb, musíme bohužel konstatovat, že se v současné době na trhu v ČR mezi těmi největšími operátory nevyskytují poskytovatelé, kteří by podobnou praxi vůči spotřebitelům neuplatňovali a kteří by veřejně např. deklarovali i svoji cenovou politiku. Protože i to, že řada nabídek je v tomto sektoru neveřejných a že je prakticky nemožné si ceny za jednotlivé služby na tomto trhu porovnat, svědčí o tom, že úroveň ochrany trhu a hospodářské soutěže u nás v této oblasti rozhodně nepatří k těm nejsilnějším.

# 3.4 Odstoupení od smlouvy o zájezdu

K posílení práva spotřebitelů odstoupit od smlouvy pak došlo naopak u zájezdů, a to jednak zavedením nové úpravy souborných cestovních služeb (tzv. balíčkových zájezdů či cest) a spojených cestovních služeb a jednak i zohledněním nárůstu smluv, které se týkají jednotlivých typů služeb cestovního ruchu (jako jsou doprava spotřebitele, ubytování, které není součástí dopravy a které není určeno k účelům bydlení, pronájem motorových vozidel anebo i jiné služby, jako např. prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů či nájem sportovního vybavení apod., pokud tyto služby tvoří alespoň 25% z celkové ceny zájezdu) a které jsou i v těchto oblastech dnes v mnohem větší míře uzavírány prostřednictvím moderních technologií na dálku, a to především po internetu. A jaké možnosti to podle zákona č. 159/1999 Sb., o cestovním ruchu dnes jsou?
Ř Spotřebitel může od smlouvy o zájezdu odstoupit bez udání důvodů a sankcí do 14 dnů od jejího uzavření, a to pokud smlouva byla uzavřena s použitím elektronických prostředků.
I tato odstoupení se řídí ustanoveními občanského zákoníku o smlouvách uzavíraných distančním způsobem (viz oddíl 2.1 výše), ale zákon o cestovním ruchu zná i další možnosti, jak od smluv o zájezdu odstoupit.
Zájezdem se přitom rozumí soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu (např. jako je doprava a ubytování nebo doprava a prohlídka s průvodcem apod.) a je dobré si připomenout, že nová úprava zavedla i zpřísněnou předsmluvní informační povinnost, a tedy povinnost poskytovat informace spotřebiteli ze strany cestovní kanceláře a cestovní agentury ještě před uzavřením smlouvy, a že v jednotlivých smlouvách musí být zaneseny i údaje, zda se spotřebitelem byly smluveny nějaké jeho podmínky a požadavky, zda je zájezd vhodný pro osoby se sníženou schopností pohybu, a musí zde být uvedena i kontaktní osoba, na kterou se účastník může obrátit v případě úpadku cestovní kanceláře.
Ř Spotřebitel může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit bez jakýchkoli sankcí, a tedy i bez placení odstupného, i pokud došlo k výrazné změně jakéhokoli zásadního prvku zájezdu, anebo pokud v místě určení cesty či pobytu či v jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování sjednaných služeb.
Takovými okolnostmi jsou zejména přírodní katastrofy či závažné bezpečnostní problémy, které se mohou v cílové destinaci zájezdu objevit, ale zákon pamatuje i na zvýšení ceny a říká, že cenu zájezdu může cestovní kancelář zvýšit jen v případě, že pro to má konkrétní důvod (jako je např. změna nákladů na pohonné hmoty, směnných kurzů nebo změna daní nebo poplatků, které jí byly uloženy třetí stranou) a pokud si to ve smlouvě o zájezdu vyhradila a pokud toto své právo vůči svému klientovi uplatnila nejpozději 20 dní před zahájením poskytování sjednaných služeb. I tak ale v jednotlivých případech záleží na nárůstu celkové ceny pro spotřebitele:
Ř Spotřebitel může od smlouvy o zájezdu bez jakýchkoli storno poplatků a sankcí odstoupit také v případě, že se cena zvýší o více než 8 % z celkové ceny zájezdu.
A odstoupit od smlouvy o zájezdu můžete před jeho zahájením také v případě, že se jej nemůžete účastnit, protože máte možnost převést zájezd i na jinou osobu (pokud je to možné a pokud uhradíte s tím spojený poplatek, který vám může být účtován až do výše skutečných nákladů, které tím pořadateli zájezdu vznikají) anebo máte možnost odstoupit od smlouvy zpravidla i z jiného důvodu:
Ř Spotřebitel může od smlouvy o zájezdu odstoupit i z jiného důvodu. V takovém případě je ale pořadatel oprávněn z vracené částky odpočíst přiměřené odstupné (storno poplatek), jehož výše se odvíjí především od toho, kdy mu spotřebitel skutečnost, že od smlouvy odstupuje, oznámí, ale i v tomto případě musí být odstupné (bylo-li sjednáno) přiměřené.
A konečně i v oblasti cestovního ruchu pochopitelně platí, že smlouvy by se měli dodržovat:
Ř Spotřebitel může od smlouvy o zájezdu odstoupit i v průběhu trvání zájezdu, a to aniž by něco platil, za podmínky, že poskytované služby cestovního ruchu nejsou poskytovány zásadním způsobem v souladu se smlouvou a že mu pořadatel neposkytne vhodné náhradní řešení.
O tom, co je zásadním neplněním smlouvy i v případech zvláště sjednaných podmínek (jako je např. dostupnost určitého zařízení na daném místě, vybavenost či výhled apod.) vám doporučujeme se poradit s odborníky a POZOR – tato práva jsou nezávislá i na jakýchkoli právech, která pro vás mohou vyplývat typicky z pojištění pro případ zrušení cesty či zájezdu, které jste si mohli sjednat. Vždy se proto také pečlivě ujistěte, jaké pojištění jste případně sjednali a jaká práva vám z konkrétního pojištění vyplývají.

# 3.5 Odstoupení od jiných smluv

Také odstoupení od jiných smluv a jejich ukončení má svá specifika, ale naší ambicí není vám v této publikaci přinést vyčerpávající a komplexní pohled na tuto problematiku, jako spíše stručně a výstižně nastínit to podstatné a někde možná i příkladem nebo radou ukázat, že právo na odstoupení od smlouvy je důležitou součástí ochrany spotřebitele a že existují i dobré důvody, proč si toto právo a jeho podmínky vysvětlit a proč jej také tam, kde je nám dáno, máme jako spotřebitelé v životě využívat.

Zpět