Zobrazení textu: Možnosti odstoupení od smluv uzavřených spotřebiteli

1. Úvod

Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon jedné ze smluvních stran, což znamená, že k němu není potřeba mít souhlas druhé strany ani žádný její jiný úkon, který směřuje ke zrušení závazků sjednaných ve smlouvě a na základě kterého pak oběma smluvním stranám zanikají i všechna jejich práva a povinnosti z dané (oběma stranami uzavřené) smlouvy od jejich počátku.
V této publikaci se pak věnujeme jen případům, kdy jednou smluvní stranou je spotřebitel a druhou stranou prodávající a kdy je tato podstatná okolnost pro zánik závazků přijatých spotřebiteli výslovně stanovena občanským zákoníkem (tedy zákonem č. 89/2012 Sb.) nebo případně jiným předpisem jako je např. zákon o spotřebitelském úvěru (zákon č. 257/2016 Sb.), energetický zákon (zákon č. 458/2000 Sb.) či zákon o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb.), které na smlouvy uzavírané právě spotřebiteli také pamatují a které se proto souhrnně označují jako smlouvy spotřebitelské.
Jen pro připomenutí, spotřebitelem je každý člověk, který uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jedná i jinak mimo rámec své vlastní podnikatelské činnosti anebo svého samostatného povolání, a prodávajícím pak podnikatel, který nám jako spotřebitelům prodává výrobky anebo poskytuje služby.
Odstoupením od smlouvy se závazky a vztahy mezi smluvními stranami i v případě spotřebitelských smluv ruší vždy od počátku, což znamená, že nejen prodávající musí vrátit spotřebiteli typicky např. kupní cenu a cenu za dopravu dotčeného zboží, ale že i spotřebitel je povinen prodávajícímu vrátit dodané zboží anebo podle okolností jednotlivých případů případně i jiná plnění, která od něj v rámci jejich vztahu do té doby převzal.
Souhrnně lze také uvést, že odstoupení od smlouvy je i v jednotlivých případech platné vždy v okamžiku jeho předání k poštovní přepravě anebo při jeho osobním předání prodejci, pokud je stvrzeno jeho podpisem s uvedením data jeho převzetí.
A dobré je si také uvědomit, že odstoupit od smlouvy je možné nejen v případech stanovených zákonem, ale i tam, kde to předvídá smlouva, kdy si strany dohodnou pro odstoupení své vlastní podmínky, a že ani tyto podmínky nesmí být sjednány v rozporu se zákonem a v neprospěch spotřebitele.
Typicky tedy ani v případě, že jsou podmínky pro odstoupení od smlouvy mezi spotřebitelem a prodávajícím uvedeny ve smluvních podmínkách, nesmí dojít k tomu, že by např. nebyla dostatečně zřejmá cena, za kterou prodávající dotčené zboží či služby spotřebiteli prodává, anebo že by byla vyloučena práva, která má spotřebitel např. z vadného plnění apod. K takovým podmínkám a smluvním ujednáním, která by se odchylovala od ustanovení na ochranu spotřebitele, se potom nepřihlíží a přistupuje se k nim, jako kdyby nebyla sjednána.

Zpět