Zobrazení textu: Bezpečnost dětí? Za pomoci technických norem...
JAK SE TVOŘÍ NORMY S OHLEDEM NA BEZPEČNOST DĚTÍ?Technická norma je vysoce odborným, skutečně „technickým“ dokumentem ve vztahu k bezpečnostním parametrům či i kvalitativním aspektům výrobku či služby, jeho funkci, zkoušení atd. Pokud má norma splňovat a naplňovat očekávání všech zainteresovaných stran (výroba, obchod, regulátor, spotřebitel) je třeba při její přípravě mít k dispozici účinnou metodiku i zapojení jednotlivých zainteresovaných stran.
V daném případě je s cílem zohlednění bezpečnosti dětí v technické normě k dispozici jak kvalitní metodický materiál, tak infrastruktura pro zapojení strany, která je předmětem našeho zájmu, spotřebitelů.
Mezinárodní norma - ISO/IEC POKYN 50 Bezpečnostní aspekty – Směrnice pro bezpečnost dětí, je velmi dobrým návodem pro postupy, jak formulovat a aplikovat strategie prevence zranění dětí a mládeže. Forma minimalizace rizika zranění dětí spočívá zejména v předcházení situace způsobující poškození nebo ve snižování rizika nebezpečí (primární prevence). Může ale také zahrnovat „jen“ snižování závažnosti zranění (sekundární prevence). Schopnost dítěte vnímat možné riziko zranění a jeho povahu se liší od dospělých. Děti také neužijí „správně“ (dle návodu) výrobky nebo okolní prostředí. Způsoby použití odrážejí chování dítěte odpovídající jeho věku a stupni vývoje. Záměrem je tedy vyvinout výrobky, zařízení, instalace a služby způsobem, který by minimalizoval možnost zranění dítěte. Zvažovaných rizik je dlouhá řada. Příkladem za všechny jsou malé předměty a části výrobků, které vytvářejí potenciálně závažná nebezpečí, především pro malé děti (předměty mohou být inhalovány nebo vdechnuty, usazeny v průdušnici nebo hlouběji v dýchacích cestách; předměty mohou být požity, což představuje rizika blokování nebo perforaci jícnu, žaludku nebo střev; předměty mohou být vsunuty do kteréhokoli tělního otvoru, což vede k bolesti, vydutí, ucpání nebo jinému zranění).
Pro zapojení spotřebitelů do normalizace je vytvořena infrastruktura, jinou věcí je, jak se fakticky spotřebitelé mohou na těchto platformách účinně zapojovat - bez dostatečné podpory a zdrojů. Nicméně, při mezinárodní normalizační organizaci ISO je vytvořen Výbor pro spotřebitelské politiky, který se problematikou hledisek spotřebitelů systematicky zabývá. Díky podpoře ÚNMZ zajišťují SČS a KaStan koordinaci zapojení českých spotřebitelů a zajišťují i účast v odborných pracovních skupinách (viz http://www.top-normy.cz/platformy/iso-copolco.php). Na evropské úrovni působí spotřebitelská organizace ANEC - Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů v normalizaci. Za Českou republiku je členem předseda SČS (http://www.top-normy.cz/platformy/iso-copolco.php). Na národních úrovních nejsou ve světě ani v Evropě unifikované způsoby pro strukturu zapojení spotřebitelů do normalizace. V ČR vznikl před několika lety s norskou podporou unikátní model na bázi obecně prospěšné společnosti Kabinet pro standardizaci. KaStan zajišťuje ve spolupráci s partnery zapojení spotřebitelů do normalizace.
Zpět
