Zobrazení textu: Pozor na nekorektní úvěrování!
Název: Pozor na nekorektní úvěrování!Autor: Daniel Hůle
Vydalo: Sdružení českých spotřebitelů
* * *
#Průvodka dokumentem:
- pro název kapitoly použit styl Nadpis úrovně 2, před ním znak #,
- na začátku dokumentu automatický obsah (#Obsah),
Konec průvodky.
#Obsah
1. Podle čeho si vybrat úvěr
2. Jaké firmě důvěřovat?
3. Pozor na zprostředkovatele úvěrů
4. Co by měla obsahovat smlouva o úvěru
5. Pozor na revolvingový úvěr
6. Jak odstoupit od smlouvy
7. Rizika podnikatelského úvěru
8. Závěr
Tiráž
#1. Podle čeho si vybrat úvěr
Při výběru úvěru se naprostá většina lidí řídí ekonomickou výhodností nabídky (vyjádřenou například RPSN – roční procentickou sazbou nákladů) a postupují tak podobně, jako by si vybírali spotřební zboží. Úvěr je přitom úplně jiný typ produktu, byť je marketingově prodáván velmi podobně.
Zatímco při koupi televize stačí, když si zjistíme parametry, které chceme, aby televize měla (spotřeba, velikost obrazovky, další funkce, značka), porovnáme cenu stejné televize u několika prodejců a následně u nejlevnějšího prodejce televizi koupíme. I zde má přístup jít za nejlevnějším svá rizika – to poznáme, když půjdeme reklamovat vadný výrobek v záruce a jak s námi bude náš prodejce jednat.
Při sjednávání úvěru je uvedené porovnání podle ceny ještě nebezpečnější. V případě přijímání úvěru totiž podstupujeme jisté riziko již proto, že u každého se finanční situace může změnit a výše splátky, která se dnes jeví jako bezproblémová, tak v případě snížení příjmů již příští měsíc může být likvidační.
Právě proto je zcela klíčové při rozhodování o volbě úvěru zohlednit případné následky opoždění se splátkami v podobě sankcí, nákladů na vymáhání či způsobu vymáhání. Každý úvěr totiž představuje RIZIKO a na každém z nás je, do jak velkého rizika půjde. Mnoho věřitelů se přitom snaží ztížit orientaci spotřebitele tím, že zavádí stále novou terminologii, ve smluvních podmínkách používá nesrozumitelné formulace apod.
Základem je ujasnit si, co je jistina (půjčená částka), jaký je úrok (odměna za půjčení peněz), jaké mi hrozí sankce (ať již opakující se nebo jednorázové), jak bude pohledávka vymáhána (obecní soud, rozhodčí soud, náklady právního zastoupení, apod.). Některé firmy se záměrně snaží vyhnout pojmům úrok a sankce a nazývají je různými eufemismy jako smluvní odměna (úrok) a zpoplatněná upomínka (sankce). Vždy je třeba si tyto údaje zjistit ve smluvních podmínkách a v ŽÁDNÉM případě se nespoléhat na sdělení pracovníka firmy.
Příklad: U jedné banky musel klient zaplatit jen na zpoplatněných upomínkách (jedna upomínka stála 300 Kč) celkem 30 tisíc Kč, jelikož mu banka za dobu trvání jednoho úvěru zaslala 100 takových upomí
Férového věřitele poznáme už podle přehledného zpracování hrozících sankcí, jako v následujícím případě:
Důsledky nesplácení úvěru
· první upomínka je 150 Kč - Neúčtuje se, jedná se o zcela první upomínku, kterou Vám za dobu trvání zasíláme
· opakovaná upomínka je 360 Kč - Můžete dostat maximálně za dvě zpoplatněné upomínky za kalendářní měsíc, po zesplatnění je již neposíláme. Zesplatnění je výzva k zaplacení celého dluhu.
· sankce za delší prodlení je 500 Kč - Tato sankce se účtuje pouze jednou za trvání smlouvy, a to obvykle při prodlení delším než kalendářní měsíc.
· jednorázová smluvní pokuta za zesplatnění je 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného - Zesplatněním se rozumí výzva k zaplacení celého dluhu.
· úrok z prodlení je v zákonné výši - Úroková sazba odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů. Sazba je stanovená v souladu s nařízením vlády č. 33/2010 Sb. v platném znění. Více informací na www.cnb.cz
I produkt, který je dražší řádově o DESÍTKY procent RPSN může být nakonec výhodnější než zdánlivě levná půjčka s vysokými sankcemi. Vždy je třeba vážit RIZIKA versus CENA.
#2. Jaké firmě důvěřovat?
V Česku působilo ke konci roku 2012 více než 34 tisíc firem oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr! Věřitele přitom můžeme dělit dle různých kritérií. Jedním z nich je, zda se jedná o banku či nebankovní společnost.
Na našem trhu působí něco málo přes 30 bank, což je pouhé promile z celkového počtu poskytovatelů spotřebitelského úvěru. Všechny banky jsou přitom sdruženy v tzv. České bankovní asociaci (www.cba.cz), která má do značné míry i funkci garanta etických standardů. Banky se navzájem příliš neliší a úvěry od nich představují spíš menší riziko. Žádná banka standardně nepoužívá u spotřebitelských úvěrů rozhodčí doložku. Problém lze spatřovat spíše u zpoplatněných upomínek. Banky se úzkostlivě snaží vyhnout pojmu sankce, aby klienty neodradily, takže sankci suplují právě PŘEDRAŽENÉ upomínky (řádově několik set Kč za sms, či dopis). Některým bankám smluvní podmínky umožňují posílat upomínky v neomezeném množství, takže klient nakonec zaplatí víc než za samotný úvěr.
Na rozdíl od bank představují nebankovní společnosti zcela nepřehlednou množinu firem. Podobně jako u bank i zde existuje zastřešující asociace (Česká leasingová a finanční asociace, www.clfa.cz). Tato organizace však sdružuje pouze 5 společností, které poskytují neúčelové spotřebitelské úvěry, což představuje 0,1 promile celého trhu. Zájem o členství v této asociaci má přitom řada dalších firem, ale ty nesplňují základní etické standardy a proto jim není členství umožněno.
V orientaci mezi desítkami tisíc firem nemůže pomoci pouhé ověřování abstraktních postupů jako pročítání smluvních podmínek, zjišťování všech možných sankcí, orientace ve způsobech vymáhání apod. Smluvní podmínky naprosté většiny společností jsou plné chytáků a běžný laik téměř nikdy neodhalí rizika, která ty podmínky ukrývají. Proto je nejefektivnějším vodítkem omezit se POUZE na společnosti sdružené v této asociaci.
#3. Pozor na zprostředkovatele úvěrů
Zprostředkování úvěru někým jiným představuje téměř vždy prodražení úvěru, v horším případě i další riziko. A to jak v případech, kdy je takováto služba otevřeně zpoplatněna, tak když je nabízena zdánlivě zdarma. Zprostředkovatel však dostane vždy zaplaceno, jinak by to samozřejmě nedělal. V konečném důsledku toto zprostředkování zaplatí stejně zákazník, jelikož v případech, kdy služby zprostředkovatelů platí sami věřitelé, tak ti tyto náklady promítnou do ceny nabízených úvěrů.
Z tohoto důvodu je třeba dát si pozor i na velmi rozšířené finančně poradenské společnosti, které nabízejí většinou kombinaci řady produktů od úvěrů po investice a pojištění.
Zvláštní pozornost je však třeba věnovat tzv. zprostředkovatelským agenturám, které nabízejí úvěry i lidem s nízkými, nebo žádnými příjmy. Své služby si však nechají draze zaplatit a nic s tím neudělala ani poslední novela zákona o spotřebitelských úvěrech platná od 25. 2. 2013.
Agentura může požadovat zaplacení poplatku až po předložení seznamu oslovených společností s jejich vyjádřením. Na odměnu má však společnost nárok i v případě, že klientovi žádnou reálnou nabídku úvěru nepředloží.
Kromě bank existuje zhruba 5 nebankovních společností, u kterých není nebezpečné si půjčit. Pokud žádná banka, ani některá z těchto společností sdružených v České leasingové a finanční asociaci vám nepůjčí, tak s tím ani zprostředkovatelská agentura nic neudělá a je lepší se smířit s danou situací. Cokoli jiného jen zvyšuje riziko, že se člověk stane obětí lichvy.
#4. Co by měla obsahovat smlouva o úvěru
Obecně platí, že nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou i smluvní podmínky. Ačkoli smlouva většinou vypadá přehledně, smluvní podmínky často představují nepřehlednou džungli informací. Již při jejich pročítání můžeme poznat, zda se jedná o férovou společnost, nebo společnost na hraně lichvy.
Zákon přitom neukládá mnoho povinností, co ve smlouvě být musí a většinou platí, že čím méně toho ve smlouvě je tím lépe. U úvěrů od 5.000 Kč do 1.880.000 musí být uvedena tzv. RPSN, která je však z mnoha důvodů velmi nepřesným ukazatelem a rozhodně by se zájemce o úvěr neměl primárně řídit právě touto hodnotou.
Zákon také věřiteli ukládá důkladně klienta seznámit s obsahem celé smlouvy, což vedlo od roku 2011 jen k nárůstu počtu podpisů, které jsou od klientů vyžadovány. Očekávat ale, že by věřitel při prodávání svého produktu poskytl zájemci opravdu relevantní informace, je zcela chybné, jelikož věřitel je motivován uzavřením kontraktu.
Často se můžeme setkat s velice nevyváženými smluvními podmínkami, kdy na jedné straně jsou velice přesně formulována práva věřitele a povinnosti dlužníka, na druhé straně práva dlužníka jsou popsána jen velmi obecně a věřitel nemá povinnosti téměř žádné. Proto by smlouva měla obsahovat vyvážená práva a povinnosti obou smluvních stran.
Přesná formulace se týká především různých typů sankcí. Klíčové by mělo být seznámení se se všemi sankcemi, které věřitel může uplatnit, pokud jakýmkoli způsobem porušíme smluvní podmínky. Nejde přitom jen o opožděnou splátku, ale také velmi častý problém v podobě neplatnosti kontaktních údajů či jiných údajů uvedených ve smlouvě například v důsledku změny trvalého bydliště, nebo jen změny telefonního čísla.
Naopak, dle platné legislativy, by přímo ve smlouvě neměla být rozhodčí doložka, která by měla být na samostatném papíře. Dále od února 2013 nesmí být ve smlouvě zajišťovací mechanismus v podobě směnek, šeků a to včetně blankosměnek. Tím však výčet legislativně zapovězených nástrojů končí.
#5. Pozor na revolvingový úvěr
Revolvingový úvěr představuje jeden z nejrizikovějších produktů na trhu s úvěry a můžeme se s ním setkat i u renomovaných společností. Málokterý zákazník přitom rozumí základní podstatě revolvingu. Z pohledu věřitele se přitom jedná o téměř ideální produkt, který vytváří trvalého dlužníka.
Základní charakteristikou revolvingového úvěru je tzv. samoobnovování. Po uhrazení určité částky z původní výše úvěru vám věřitel pošle další peníze a to většinou do tzv. „maximální výše úvěru“ aniž by vás o tom informoval. V případě, že si dlužník nehlídá příjmy na účtu a zároveň nezná podstatu revolvingového úvěru, může se velice snadno dostat do situace, kdy je přesvědčen, že dluh již plně uhradil, ale věřitel eviduje nesplacenou pohledávku téměř v původní výši dlužné částky.
Tento produkt je vhodné pro velice úzkou skupinu klientů, kteří si jsou plně vědomi charakteristiky revolvingu a zároveň potřebují „točit“ větší množství peněz, které však průběžně i splácejí. Pokud věřitel klientovi nabízí revolvingový úvěr, aniž by si to klient explicitně vyžádal, je to jednoznačně příznak neetického jednání a takovouto smlouvu je třeba odmítnout!
#6. Jak odstoupit od smlouvy
Odstoupení od smlouvy je institut, který prochází v posledních letech různými změnami a je třeba se připravit i na nový občanský zákoník, který vstoupí v platnost pravděpodobně již v lednu 2014. Nicméně v současné době je možné odstoupit od smlouvy dle následujících právních norem.
Obecně upravuje odstoupení od smlouvy občanský zákoník, který stanovuje lhůtu 14 dní pro smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání. Typickým příkladem je podomní prodej, ale také nákup zboží či služeb po internetu.
Zákon o spotřebitelském úvěru však tento obecný předpis zpřesňuje a v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru je možné odstoupit od smlouvy ve lhůtě do 14 dnů ve VŠECH případech, tedy bez ohledu na to, kde byla smlouva uzavřena. Tuto lhůtu je tak možné využít pro případ, že člověk ukvapeně uzavře smlouvu o úvěru a poté zjistí, že to nebylo dobré rozhodnutí. Součástí odstoupení je však samozřejmě i vrácení již poskytnutých finančních prostředků!
Některé lichvářské společnosti toto ustanovení obcházejí tak, že již při podpisu smlouvy klient nevědomky podepíše, že část úvěru získal již při podpisu smlouvy. A když se pak klient rozhodne smlouvu vypovědět je po něm požadována i částka, kterou sice nikdy nedostal, ale stvrdil, že ji převzal. V takovém případě se následně velice komplikovaně prokazuje, jak to ve skutečnosti bylo.
V případě odstoupení od smlouvy je zcela zásadní tak učinit PÍSEMNOU formou a nikoli jen například telefonicky apod. V případě písemné výpovědi je zásadní ji zaslat doporučeně, pokud klient nebude schopen v budoucnu prokázat skutečné zaslání výpovědi, taková výpověď nebude platná.
#7. Rizika podnikatelského úvěru
Stále častěji se můžeme setkat s nabídkou podnikatelských úvěrů běžným spotřebitelům. Ze strany věřitelů tak jde téměř vždy o obcházení zákona a důsledky mohou být pro dlužníka velmi zásadní.
Podnikatelský úvěr je možné poskytnout každému, kdo má například živnostenské oprávnění. Právě živnostenský list si v posledních letech v důsledku rozmachu tzv. „švarcsystému“ pořizuje stále větší množství lidí.
Prvním rizikem podnikatelského úvěru je skutečnost, že se na něj nevztahují ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a věřitel si tak může „dovolit“ téměř vše od blankosměnek po minimální informace, apod.
Dalším, neméně podstatným rizikem je, že podnikatelský úvěr není v budoucnu možné zahrnout do insolventního návrhu, jelikož na dluhy z podnikání se nevztahuje institut oddlužení. Podpisem podnikatelského úvěru se tak dlužník dobrovolně vzdává poslední šance jak vyřešit situaci předlužení.
Pokud člověk opravdu nepodniká a nepotřebuje úvěr na své podnikání, nikdy by neměl podepsat podnikatelský úvěr, jelikož důsledky jsou fatální. Z výše uvedeného však představuje podnikatelský úvěr pro věřitele podstatně menší riziko a proto tento typ úvěru nabízí stále více společností a to především lidem s nižšími příjmy a v horší socioekonomické situaci.
#8. Závěr
V oblasti dodržování smluvních vztahů obecně, a stejně tak v oblasti půjček a vymáhání dluhů, není Česko zcela standardním právním státem. Byť právo samo straní spotřebitelům, v praxi systém upřednostňuje spíše právo silnějších, „šikovnějších“. Proto je třeba být vždy velmi na pozoru. Vždy je třeba se důsledně seznámit s veškerými smluvními podmínkami a nespoléhat se na informace sdělené pracovníkem firmy, u které si sjednáváme úvěr. Je třeba být velmi obezřetný: Věřitel požaduje podepsat rozhodčí doložku, která nás de facto zbavuje práva na nezávislé posouzení sporu? Smluvním podmínkám nerozumíme? Jsou v podmínkách vysoké sankce, nebo nejsou přesně definovány? Takovou smlouvu odmítnout. Lákavá cena vyjádřená nízkým úrokem se může v konečném důsledku zásadně prodražit. Obezřetný spotřebitel se může správně rozhodnout a správně si vybrat. Tak může i ovlivňovat kvalitu služeb na trhu
Zpět
