Světluška 10/2025

Zpět

Říkám, říkám básničku

Karel Plicka, František Volf, Karel Svolinský
Český rok
Zima

Když v prosinci mrzne a sněží,
úrodný rok nato běží.
(Z Vysočiny)
* * *
Kačenka naškrobená,
Baruška ucouraná.
(Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.)
(Z Čech)
* * *
Dej ti Pánbůh Štědrej večír,
zlatá čistá studánko,
nesu od večeře drobátko,
abys čistou vodičku dávala,
nikdy nevysychala.
(Z Jižních Čech)
* * *
Třesu, třesu, třas,
ozvi se mi hlas,
kde já budu narok
večeřeti zas!
(Děvče třáslo bezem, a odkud se v tu chvíli ozval pes, tam se mělo příští rok vdát.)
(Z Čech)
* * *
Štědrý večer jasný
každému je milý;
dá nám Pánbůh vína,
požehná obilí.
(Z Moravy)
* * *
Ejhle, chasa naša
běží ze salaša,
obuškama pleskajú,
jakúsi radosť majú:
skákajú, výskajú,
gajdujú, tancujú,
neb z oblakú od andělů
radosť velikú čujú;
běhajú, zháňajú,
chytajú, lapajú,
k Betlému pospíchajú
a děťátku po kozlátku
dávajú.
(Z Valašska)
* * *
Narodil se Ježíšek,
Kópíme mo kožíšek,
hodně dlóhé, chlupaté,
abe mo bel po pate.
(Z Hané)
* * *
Stromečku, vstávej,
ovoce dávej,
umej se, ustroj se,
je Štědrý den!
(Z Kladska)
* * *
Podejte mi tu koledu
voknem ven,
kerá leze po lopatě
z pece ven;
já ji vostře popadnu,
jako dyž ji ukradnu,
je amen.
(Z Podkrkonoší)
* * *
Dost málo darujte,
groš neb zlatý,
budete po smrti
za to vzati
do nebe jistě,
pravím na místě,
mezi svatý.
Jestli nic nedáte,
nebroukejte
a na mé zpívání
nefoukejte!
Až větší budu,
líp zpívat budu,
jen počkejte!
(Z Plzeňska)
* * *
Já jsem malý koledníček,
vy jste velká koleda,
když mně nic nedáte,
pošlu na vás medvěda.
(Z Horácka)
* * *
Koleda, koleda, Štěpáne,
strejček tetu přetáhne.
„Hleďte, teto, dobře tak,
máte strejčka poslouchat!“
(Z Pardubicka)
* * *
Fanfr, fanfr, fanfrnoch,
nastává nám nový rok,
nový rok nám nastává,
koleda se nandává,
hoú, hoú, halelujá!
(Z Chodska)

Fanfrnoch je starodávný český lidový rytmický hudební nástroj, který se používal především při koledování. Je to bicí nástroj původem z Chodska, který se vyrábí ze džbánu nebo hrnce potaženého kůží, a v jehož středu je provlečená koňská žíně. Zvuk se vytváří třením navlhčenýma rukama o žíně, což vytváří dunivý zvuk podobný hlasu bukače, odtud i další název nástroje: bukač, bumbál nebo bukál.

Zpět