Světluška 10/2025

Zpět

Z oblíbených pohádek

Ani o letošních Vánocích určitě nebude na televizních obrazovkách chybět pohádka, ve které vystupují: vysloužilý voják Martin Kabát, princezna Dišperanda a služebná Káča. Nastražte ouška a poslechněte si, jak se Martin neumí ničeho bát a jak si s čerty hraje. I když, posuďte sami, neměl by se spíš bát? Vždyť když kníže Solfernus lstí na Martinovi vyláká úpisy Dišperandy a Káči, jde do tuhého.
„Nebuďte dětina, pane Kabát. S tím ohněm pekelným to jsou babské tlachy. A duše? Cha cha! Viděl jste někdy duši, pane Kabát? Mohu vám směle říci, že je to mnohem míň než pořádný rybí měchýř – takové pfff, nafouknuté nic! Zvážit ji nemůžeš, změřit ji nelze, chutná neslaně, nemastně, nevydává ani vůně, ani smradu,“ směje se Solfernus, že vojáka přechytračil.
A ani pak, když si Martin dojde pro úpisy a hubatou Káču do pekla, strašení nekončí. Čert Belial vítá Martina: „Padni, červe, na kolena, a klaň se velebnosti Jeho Veličenstva!“
Martin na to: „Jen ne tak zhurta, milej pane, já jsem na to padání trochu moc tuhej v kolenou!“
Luciperovi a Belzebubovi se vojákova odvaha nezamlouvá: „To jsou dnes lidi...!“
Martin se ale nedá: „V tomhle je celej váš kumšt: zpitomět lidi; udělat z nich ustrašený, zbabělý zvířata; mučit je tak dlouho, až ztratí rozum a všechny smysly. Vy si myslíte, že taky já hned změknu a zpitomím? Vy si myslíte, že poctivýho chlapa můžete jen tak zlehka ztumpachovatět, až vám bude poslušně žrát z ruky? Takovou hanbu sám sobě neudělám. Vaši moc jsem zlomil. A jestli chcete, půjdeme se prát!“
(Úryvky z filmové pohádky Hrátky s čertem)

Jan Drda (1915 Příbram – 1970 Dobříš) - byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Maminka Jana Drdy zemřela při porodu dalšího dítěte, to bylo Janovi 6 let. Otec propadl alkoholu a o děti se nestaral. Jana a jeho sestru Marii proto vychovávali dědeček a babička. Jan se měl vyučit klempířem, ale babička prosadila, aby studoval na gymnáziu. Po maturitě začal studovat na pražské Karlově univerzitě. Z finančních důvodů studium filologie ale nedokončil. Od mládí však psal povídky i hry pro ochotnické divadlo, přispíval do různých novin a časopisů. Významná byla i jeho spolupráce s filmem, především se uplatnil jako autor námětů a scénářů. Z filmového zpracování jsou známé jeho další pohádky: Dařbuján a Pandrhola, O princezně Jasněnce a ševci, který létal.
• * *
Filologie je věda, která studuje jazyk, literaturu a ústní slovesnost konkrétního národa nebo skupiny národů, a to na základě literárních děl, kulturněhistorických památek a jiných písemných pramenů.

Zpět