Zora 17/2025

Zpět

ÚVODEM

Milí čtenáři, i když mnozí z nás naposledy usedli do lavic už hezky dávno, začátek září nám stále připomíná loučení s prázdninami a příchod nového školního roku. Nevím, jestli mi to bylo vštípeno právě ve škole, kde se v září recitovaly básně o přicházejícím podzimu a jeho symbolech, měsíc září u mě ale neméně důrazně navozuje představu dozrávajících jablek. Letní odrůdy jsou už sklizeny a snězeny, druhy zimní naopak dozrají později. Právě září je však středem jablečné sezóny a zároveň jejím vrcholem.
Prapůvodní druh - jabloň Sieversova – se objevil před 165 miliony let v oblasti střední Asie. Do střední Evropy pak jabloně přinesli Římané ve 3. století našeho letopočtu. Dnes jich je po celém světě přibližně 30 tisíc druhů. Kdybychom chtěli jejich názvy například vypsat v časopise Zora, zabralo by to plná čtyři čísla.
Jen v České republice se pěstuje kolem tisícovky odrůd. A pokud bychom chtěli představit všechny benefity, které přináší pravidelná konzumace tohoto ovoce, byl by z toho přinejmenším rozsáhlý článek, mnohým sepsání těchto informací vydalo na celou knihu.
Jablko je tedy jistě právem označováno za superpotravinu.
A to jsme se ještě nedostali k jeho historickému, kulturnímu a symbolickému významu. Pokud byste se po stopách klíčového slova „jablko“ vydali do knihovny, našli byste knihy odborné, populárně naučné, poezii, fejetony, romány, povídky.
Zkuste si schválně spočítat, kolik znáte písniček, básniček a říkanek, ve kterých se vyskytuje slovo jablko v libovolném tvaru a významu. Když si k tomu uvaříte čaj nebo kávu a nakrájíte jablečný závin, může z toho být zábavné rodinné posezení.
Ale raději toto povídání ukončím, napadají mě totiž další a další jablečné souvislosti, jenže ve frontě už netrpělivě čekají články sedmnáctého čísla Zory.
Příjemné čtení a krásné stále ještě letní dny vám za celou redakci přeje
Daniela Thampy

Zpět