Téčko 12/2024

Jaké novinky zazářily na letošní konferenci INSPO

Autor: Jakub Blažek

V sobotu 23. listopadu se Kongresové centrum v Praze stalo již po čtyřiadvacáté dějištěm konference INSPO, kterou jistě není třeba našim pravidelným čtenářům dlouze představovat. Pochopitelně je řeč o u nás nejvýznamnější akci svého druhu, která se věnuje asistivním technologiím a službám pro osoby se specifickými potřebami. Na návštěvníky tu jako obvykle čekal bohatý program v podobě zajímavých prezentací, které bylo možné si v průběhu celého dne vyslechnout, jakož i pestrá paleta kompenzačních pomůcek a produktů k vyzkoušení ve výstavní části, a to vše se zárukou stoprocentní přístupnosti pro všechny účastníky s jakýmkoli handicapem.

Konference se ani v letošním roce neodklonila od zavedeného programového schématu, na něž jsme zvyklí. Dopolední plenární část, jež byla společná pro všechny účastníky, nabídla řadu obecně zajímavých témat, jakými byla tentokrát například péče o duševní zdraví s pomocí online terapie, léčba ochrnutí pomocí elektroakupunktury metodou AC-TIVE ENF či alternativní ovládání produktů Apple. Odpolední polovina programu se pak rozdělila do tří samostatných částí. Technologie v oblasti přístupnosti pro osoby se sluchovým postižením, Technologie při vzdělávání a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a Přístupnost webu, aplikací a dokumentů. Největší množství příspěvků věnovaných zrakově postiženým zaznělo právě v této sekci, která byla stejně jako v předešlých dvou letech propojená s konferencí Agora a jejíhož moderování se tradičně zhostil Radek Pavlíček.

Hlavním tématem, které dominovalo letošnímu programovému bloku, byl připravovaný evropský zákon o přístupnosti, jenž vstoupí v účinnost 28. června příštího roku. Zde je stručný přehled toho, co bylo možné si vyslechnout:

První slovo patřilo Margaretě Baranové z Kanceláře veřejného ochránce práv, která účastníky obeznámila s výsledky rozsáhlého výzkumu zaměřeného na přístupnost veřejných budov a institucí v krajských městech pro osoby se specifickými potřebami. Vybraní testeři, tedy lidé s různými formami zdravotního postižení, tělesným, sluchovým či zrakovým, plnili v těchto zařízeních konkrétní úkoly a dokumentovali překážky, na které v průběhu narazili. Nejhorší hodnocení získala přístupnost pro osoby se sluchovým postižením, zatímco přístupnost pro zrakově postižené skončila zhruba uprostřed. Mezi nejčastější problémy testeři uvedli nepřístupné rezervační formuláře, chybějící akustické majáčky a vodicí linie nebo absenci akustického hlášení pořadí ve frontě.
Další části bloku se již věnovali zákonu o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, který vychází ze směrnice Evropské unie European Accessibility Act. Mikrofonu se chopili Eva Průšová a Jakub Korec z Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří o zákonu poskytli mnoho zajímavých a podrobných informací. Prezentace byla zaměřena především na praktické otázky. V první řadě osvětlila, na jaké konkrétní výrobky a služby bude zákon dopadat. Mezi výrobky spadající pod jeho působnost patří třeba samoobslužné platební terminály, bankomaty, automaty na výdej přepravních lístků, čtečky elektronických knih, modemy nebo set-top boxy. Pokud jde o služby, zahrnuty budou například elektronické komunikace, finanční služby nebo služby související s dopravou. Dále jsme se mohli dozvědět, jaké přesné požadavky budou muset výrobky a služby splňovat, a výjimky, s nimiž je třeba počítat. Zákon se kupříkladu nebude vztahovat na výrobky vyrobené před 28. červnem příštího roku a poskytovatelé výrobků nemusejí požadavky na přístupnost splnit, pokud by jejich zajištění znamenalo nepřiměřenou finanční zátěž.
Na tuto prezentaci poté navázala Nicole Fričová, právnička a předsedkyně Odborné skupiny pro přístupnost při VVZPO. Ve svém příspěvku poukázala na slabiny nového zákona a vnesla na celou věc potřebný kritický pohled, jenž rozbíjí líbivou iluzi, že po jeho přijetí budou všechny nepřístupné výrobky a služby okamžitě automaticky přístupné. Na konkrétních příkladech ukázala, že povinnost zpřístupňovat produkty a služby není novým požadavkem; Česká republika se například k této zásadě zavázala již v roce 2009 ratifikací Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, přičemž článek 9 této úmluvy řešící přístupnost se vztahuje i na soukromé subjekty. Z konkrétních nedostatků zmínila například omezenou působnost zákona. Pokud je samoobslužný terminál pro výdej cestovního dokladu pevně zabudován v dopravním prostředku, nemusí splňovat požadavky na přístupnost, zatímco stejné terminály na nádražích se již zákonem a směrnicí řídit musí. Dalším problematickým bodem je výjimka pro výrobky vyrobené před 28. červnem příštího roku, což může znamenat, že potrvá roky, než se přístupné produkty skutečně dostanou na trh. Zásadním bolavým místem je také absence harmonizovaných norem a technických specifikací, které by jasně definovaly, jakým způsobem má být přístupnost posuzována. Bez těchto standardů jsou výrobci odkázáni na nejednotné interpretace a chybí jim konkrétní vodítka, na která by se mohli spolehnout.
V závěrečných dvaceti minutách se u řečnického pultíku vystřídali Jiří Marušák, projektový manažer společnosti Software 602, a Michaela Dlhá, konzultantka přístupnosti působící ve Středisku Teiresiás. Oba vystupující předvedli praktické ukázky reálné přístupnosti, které překračují rámec připravované legislativy a mohou posloužit jako znamenitý vzor pro ostatní služby ve své kategorii. Software 602 se touto problematikou zabývá již léta letoucí a Jiří Marušák krátce pohovořil o jejich webové aplikaci, s jejíž pomocí zpřístupňují vládní formuláře i pro uživatele se zrakovým znevýhodněním. Michaela Dlhá poté navázala prezentací projektů, na jejichž zpřístupnění se podílela jako členka týmu Theseus, specializujícího se na konzultace a školení v oblasti přístupnosti. Jedním z nich je eshop sítě Dr. Max, který byl dříve téměř nepoužitelný pro nevidomé uživatele, nyní však umožňuje snadný a plnohodnotný nákup. Další úspěšnou spoluprací jsou stránky Můj Rozhlas a portál iVysílání České televize, kde se díky zásahům týmu výrazně zlepšila orientace. Posledním perfektním příkladem budiž počítačová hra 1428: Shadows over Silesia. Díky spolupráci s kolegou a nadšeným hráčem Lukášem Hosnedlem se původně pouze mainstreamová hra Petra Kubíčka stala naprosto hratelnou i pro nevidomé uživatele, což je myslím na poli videoher zatím ještě poměrně nebývalý počin.

Kromě přednášek měli návštěvníci konference samozřejmě opět možnost zastavit se na chvíli u stánků s různými vystavenými produkty a popovídat si s jejich vystavovateli. Nechyběli zde známí velcí dodavatelé kompenzačních pomůcek pro nevidomé, k vidění zde byl například nový model BlindShell Classic 3, ozvučený tlačítkový telefon, kterým se V Téčku detailně zabýváme v dalším článku. Mou pozornost si rovněž získal stánek neziskové organizace Trnka, n.o., jež se dlouhodobě věnuje zpřístupňování kulturních památek a vzdělávacích materiálů pro nevidomé a slabozraké. U stánku jsme si mohli vyzkoušet například mluvící taktilní knihu neboli TATABOOK, která kombinuje 3D reliéfní ilustrace s audiopopisem, nebo tzv. hovoriacu kocku, interaktivní zařízení instalované v turistickém centru v Bratislavě.

Konference INSPO 2024 i letos ukázala, že je nezastupitelným místem pro setkávání odborníků, tvůrců a uživatelů asistivních technologií. Nabídla inspirativní prezentace, praktické příklady i ukázky toho, jak zpřístupňování služeb a technologií může překračovat hranice zákonných požadavků. Zpřístupňování očividně zdaleka není jen o nějaké legislativní povinnosti, ale hlavně o zájmu otevírat technologie a služby co nejširšímu publiku. Za naši redakci patří všem organizátorům konference veliká poklona a nezbývá, než se společně těšit, čím nás překvapí její příští, půlkulatý ročník.

Užitečné odkazy

INSPO – domovská stránka

INSPO 2024 - Program konference

Zpět