Obzor 6/2024
INTIMITA NAŠICH PŘEDKŮ: Prostituce na Divokém západě
Hana Beneš ÁpkováDivoký západ byl „královstvím drsných chlapů“. Dobýt bohatství se vydávali hlavně mladí muži, kteří doufali, že najdou zlato a budou moci založit či zaopatřit rodinu. V některých oblastech připadalo na 100 džentlmenů 10 dam, někde byl stav o málo vyrovnanější.
Většina žen, které do Ameriky přicházely, byly už vdané a doprovázely své manžely. Takovým věnovat pozornost se nevyplácelo – jejich muž mohl nevítaného nápadníka kdykoli zastřelit. Přicházely však i ženy samotné – mladé, nezadané, které toužily po svobodě a vlastním výdělku. V Novém světě si mohly zkusit zajišťovat živobytí samy a mnohé v tom spoléhaly na své půvaby. Ovšem taková svoboda byla draze zaplacena. Čekal je život v mužském světě plném násilí, frustrace a nebezpečí.
Saloony /salúny/
Nejnižší úctě se těšily společnice v saloonech. Jejich prvořadou úlohou bylo starat se o zábavu hostů – a to jakýmkoli způsobem. Měly konverzovat, vtipkovat, zpívat, a hlavně pochopitelně prodávat alkohol. Obživu jim zajišťoval systém provizí – podíl měly z každé skleničky. Samozřejmě ale, že také hosté kupovali alkohol jim. A protože ve službě nemohly pít a musely zůstat střízlivé, používaly rafinované finty. Například si nalévaly obarvené nealko, přičemž se tvářily, že s hosty drží krok. Rozdíl v ceně jim pak byl připočten k honoráři.
Taneční bary
Velké oblibě se těšily taneční zábavy. Ovšem při takovém nadbytku mužů nebylo možné klasickou tancovačku uspořádat – byli zkrátka v přesile a o konflikty by nebyla nouze. Řešením byly najaté tanečnice – děvčata, která za poplatek (nejčastěji 1 dolar) šla se zájemci na parket. Nejlepší a nejoblíbenější z nich si dokázaly slušně vydělat: za měsíc okolo 200 dolarů, což bylo více, než si většina zlatokopů vydělala za rok.
Nevěstince
Homosexuální vztahy byly mezi muži na Divokém západě zcela běžné. Kdo však nebyl alespoň bisexuální, mohl své touhy ukojit v řadě nevěstinců.
Tam pracovaly ty z žen, které byly ceněny nejvíce. Přezdívka „zmalovaný holky“ naznačovala, že používaly make up, který byl pro tehdejší počestné ženy tabu. Jednalo se o nejkrásnější, nejzábavnější děvčata, která byla schopna se zákazníky udržovat skvělou konverzaci, zpívat, tančit a hrát na hudební nástroje. K tomu se musela podrobovat pravidelným prohlídkám, což mělo být zárukou absence pohlavních chorob. Dívky v nevěstincích buď přímo bydlely, nebo si pronajímaly jednotlivé pokoje. Záleželo na úrovni podniku – v některých místnostech bylo jen to nejnutnější, jiné byly vybaveny luxusním nábytkem či možností koupele. K dispozici měly také svou ochranku, která mohla kdykoli zakročit, což mělo velkou výhodu oproti jiným způsobům provozování nepočestných profesí. Za noc s luxusní společnicí se platilo až 50 dolarů, což byla téměř cena vycvičeného jezdeckého koně. A není divu. V barech a nevěstincích se scházeli sice někdy nebezpeční, ale zároveň bohatí lidé. Zajímavé však je, že ač všichni vyznávali extrémně liberální přístup k životu, třeba orální sex byl v té době považován za hodně velkou exotiku. Neholdovaly mu ani prostitutky – prý se tuto praktiku s muži provádět neslušelo.
Temná stránka
Svoboda a lákavé výdělky byly jen jednou stranou mince - realita byla odlišná. Mezi dívkami panovala velká rivalita, a zvláště tanečnice a barmanky se musely k prostituci často uchylovat z nouze. Buďto se na vlastní pěst vydávaly do nočních uliček, nebo ji provozovaly přímo v saloonech, kde k tomuto účelu sloužily někde v zadní části domu malé kamrlíky s postelí a kádí k opláchnutí. Za to však hrozila tučná pokuta či dokonce vězení – prostituce byla legální pouze v nevěstincích, které byly brány jako standartní způsob podnikání, majitel odváděl daně a jejich pracovnice absolvovaly lékařské prohlídky. Tyto podniky byly označovány červenou lucernou a nabídkou svých služeb se netajily. Mimo ně však bylo provozování nejstaršího řemesla nejen nelegální, ale i velice riskantní.
Ale kromě perzekuce z řad ochránců zákona hrozilo děvčatům ze saloonů a tanečních barů větší nebezpečí: mnoho opilých zákazníků bylo hrubých, násilnických, nebo prostitutky přímo zneužívalo. Zbití či znásilnění se nenahlašovala, protože zločiny proti ženám, a zvláště těm „nepočestným“, se tolerovaly. Nezřídka čekalo vězení naopak napadenou, protože prostitucí porušila zákon.
Bez antikoncepce a penicilinu
Dalším postrachem bylo těhotenství a pohlavní choroby. Syfilis a kapavka byly dost rozšířené a před objevem penicilinu neléčitelné. Mnoho prostitutek jim také nakonec podlehlo. Navíc antikoncepce a přerušení těhotenství bylo ilegální. Dívky se tedy například uchylovaly k aplikaci injekcí rtuti do břicha jako prevenci těhotenství i pohlavních chorob a často umíraly na otravu či na zanesenou infekci. Rozšířené byly i vraždy novorozenců, těhotenství se co nejvíc tajilo a břicho se stahovalo korzety – pro prostitutku, tanečnici či profesionální společnici znamenalo katastrofu, neboť nemohla několik měsíců pracovat a uživit se.
Na černé listině
Největším problémem však byla sociální izolace – z „počestných“ občanů se k prostitutkám, tanečnicím i barmankám nemohl nikdo hlásit, a často je zavrhla i vlastní rodina (pokud ji měly). Přátelské vztahy se kvůli silné konkurenci příliš nepěstovaly. Bližším vztahům se zákazníky zase bránili provozovatelé podniků a omezovali dobu, kterou mohl zákazník strávit s jedním děvčetem. Kvůli nedostatku žen totiž nemohli dopustit, aby se dívky zamilovaly a odešly, protože nové zaměstnankyně se sháněly špatně.
Dívky často řešily samotu závislostí, ať už na alkoholu, nebo tehdy populárních opiátech. Počet sebevražd dosahoval až 60 %, zvláště u žen, které onemocněly pohlavní chorobou, otěhotněly nebo prostě a jednoduše „příliš zestárly“ a často jim nezbývalo jiné východisko. Doby, kdy mohly ženy začít pracovat i v jiných oborech, byly totiž ještě na míle vzdáleny.
Třeba však dodat, že existovaly řídké případy „lehkých“ děvčat a žen, které měly štěstí, všechny nástrahy osudu zvládly a mnohdy se pak v komunitě dočkaly popularity, bohatství a respektu. Kupříkladu jistá Mattie Silks z Denveru si za tři měsíce prostitucí vydělala 38 000 dolarů, což v současné době odpovídá zhruba milionu. A to jí bylo teprve devatenáct let.
(redakčně upraveno, kráceno)
Zdroj: medium.seznam.cz
