Obzor 3/2024

Zpět

Vtipy o myslivcích a taky o nějaké té nadbytečné sklence

Povídá jeden myslivec druhému: „Vsaď se, že střelím támhletoho zajíce!”
„Ale vždyť nemáš nabito!”
„Pepane!! Ty seš pako… To jsi mu to musel prozradit?!”

Jsou dva myslivci na čekané. Jeden střízlivý, druhý má notně „nakoupíno“. Po chvíli vyběhne srnec. Střízlivý myslivec střílí první, ale mine. Potom střílí opilý myslivec a srnec po první ráně lehne.
„Jak si mohl trefit hned napoprvé?”
„No, (škyt) to by bylo, abych z takovýho stáda netrefil aspoň jednoho!”

Na jaře zazvoní u hajné medvěd: „Dobrý den. Já jsem po zimním spánku a mám hroznou žízeň – mohla byste mi dát sklenici limonády?”
Hajná mu nalije, medvěd sklenici vypije a ptá se znovu: „Paní, a je hajnej doma?”
„Ne,“ povídá hajná překvapeně
„A mohl bych mít ještě jedno přání?” ptá se medvěd rozpačitě.
„Ano…?” cudně sklopí zrak hajná a trochu jí zčervenají tváře.
„Mohla byste mi nalít ještě jednu limonádu?”

„Proč jste při lovu vystřelil na svého kolegu?”
„Pokládal jsem ho za srnu.”
„A kdy jste zjistil svůj omyl?”
„Když srna vystřelila na mě.”

Hajná připomíná manželovi: „Pepane, zítra je to zrovinka pětadvacet let, co jsme se brali. Měl bys zastřelit bažanta!”
Myslivec na to: „Prosím tě, copak za to ten chudák může?”

Povídá myslivec kolegovi: „Hele, to víš, jak se v Austrálii lověj pštrosi? Zavedeš ho na betonovej dvorek… A bafneš!!!“

Posed, noc a dva nimrodi. Hodiny se vlečou a tak si vylívají srdce: „Koukej Karle, ty víš, že mě hned tak něco nevytočí, ale tu svou bábu už nemůžu vystát. Že mi kouří moje cigarety, mi nevadí. Že pije mou slivovici a pokaždý mi spálí křížovku, než se k ní dostanu, to už jsem si zvyk. Že mi pravidelně zabaví důchod – i to už jsem překous. Ale když si sedne k obědu a směje se na mne mýma vlastníma zubama, a pak řekne: Ludvo, nemlaskej – tak to už je moc!“

Plzeňák, Brňák, Pražák a Ostravák se sejdou v hospodě. Ostravák si dá Ostravar, Brňák Starobrno, Pražák Staropramen a Plzeňák Kofolu.
Ti tři nechápou a ptají se ho, co blbne?
A Plzeňák odpoví: „No chlapy, když si vy nedáte pivo – tak já taky ne!“

„A tatýntu, ploč tě pši kočovině bolí hlavicta?“
Protože mozkové buňky, které to přežily, kopou celý den hrobečky pro své mrtvé.

V taxíku jede ožralý chlap a taxikář mu povídá:
„Jé – ještě se nesvlékejte, ještě nejste doma.“
„Cože? No, to mi říkáte brzy, já už si dal boty za dveře!!!“

Motá se opilec domů a splete si cestu. Zazvoní u neznámého domu, otevře paní v županu a povídá: „Pane, co tu zvoníte, vožralej jak motyka?!“
Chlap na to: „Ééé… promiňte pani, promiňte…“
A motá se okolo bloku, až zase doputuje ke stejným dveřím. Zazvoní a následuje stejná situace. Tak znovu obejde blok – a vše se na chlup stejně opakuje přesně devětkrát. Podesáté už paní vypění a křičí: „Sakra chlape mizernej!!! Ještě jednou a zavolám policii, tady bydlim jááá a né vy!!!“
A chlap si posteskne: „Nojó madam, čoveče, vy taky ale bydlíte všude…“

Tiráž:
OBZOR – příloha časopisu ZORA
Ročník 2, číslo 3, březen 2024

Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redakčně připravuje: Hana Rychetníková

Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz

Vydává: SONS ČR, z. s., s podporou Ministerstva zdravotnictví ČR
Nahrávku vyrobilo zvukové studio Knihovny a tiskárny pro nevidomé v Praze. Flash disk, prosíme, vraťte do deseti dnů po obdržení na přiloženou adresu.
Vychází každý měsíc.

Zpět