Obzor 5/2024
KDO SE SMĚJE, NEZLOBÍ: tentokrát o Hurvínkovi
Jednoho dne musí Hurvínek na očkování. Hrozně se bojí; čím je ordinaci blíž, tím víc se vzpírá a řve, jako by ho na nože brali.Spejbl se ho snaží uklidnit: "Hurvajz, neječ, vždyť ani nevíš, proti čemu tě očkují..."
„Ale právě že vím, taťuldóó. Proti mé vůli!!!"
Spejbl vyčítá Hurvínkovi: „Teda Hurvajz, to od tebe bylo ošklivé! Mánička ti upeče bábovku, a tys jí za to rozbil okno kamenem!“
„Jéé! To ale nebyl kámen, taťuldo! To byla ta bábovka.“
Hurvínek se ptá Máničky: „Máni, dáš mi prosím tě nějakou naši společnou fotku, jak se koupeme v moři… třeba?“
„Ale jistě, Hurvínku, a na co ji potřebuješ?“ ptá se pyšně Mánička.
„Ále, do školy, víš? Kluci ze třídy mi nevěří, že mám fotku s lochneskou.“
Hurvínek se probudí a brečí v pokojíčku. Za chvilku za ním přijde Spejbl: „Tak copak, copak to je? Co se stalo, Hurvajz?"
„Tatííííí, škola shořela!"
„Ale kluku popletenej – to se ti jenom zdálo..."
„No právěěě…!"
Hurvínek s Máničkou jsou v kině. Hurvínek šeptá: "Máničko, sedí se ti dobře?"
„Ano!"
A Hurvínek zase: „Máni... a vidíš dobře?"
„Ano!"
„Tak si to se mnou pojď vyměnit!"
Hurvínek se Spejblem jdou na procházku. Najednou Spejbl zbledne, chytí se za hlavu a křičí: „Jéje, Hurvajz!!! Musíme hned běžet domů, nebo vyhoříme! Já zapomněl vypnout žehličku!"
A Hurvínek ho uklidňuje: „Ále kdepak, neboj, taťuldo, nevyhoříme. Já si zase napouštěl vanu a zapomněl jsem zavřít vodu..."
„Hmm. Tak z tohodle nejsem moudrej,..." kroutí hlavou Spejbl, když čte rady pro domácnost. "Tady čtu, Hurvínku, že v případě požáru: ... prý mám volat číslo 150?"
"A co je na tom, taťuldo?"
"No – za mého mládí jsme vždycky volali: Hoří... hoří...!"
Spejbl s Hurvínkem jedou na mopedu. Po projetí každé zatáčky se Spejbl starostlivě ptá, jestli je synek v pořádku – a ten ho trpělivě ujišťuje, že ano.
A tak se po projetí první zatáčky ozve: Sedíš? - Sedím.
Po projetí druhé zatáčky: Sedíš? - Sedím.
Po projetí třetí zatáčky: Sedíš? - Sedím.
Po projetí čtvrté zatáčky: Sedíš? - Sedím.
Po projetí páté zatáčky ale jen: Sedíš?
A po chvilce z dálky: "Sedím... Ale na stroměěě..."
„Hurvínku," ptá se jednou Mánička, „jak vy doma víte kolik je hodin, když nikde nemáte hodiny?“
„Z okna jsou vidět kostelní hodiny," odsekne Hurvínek.
„Aha...," nedá se odradit Mánička, „ale jak to děláte v noci?“
„Vezmu trumpetu, vykloním se z okna a hned se někde ozve: Kterej blbec tu troubí ve tři hodiny ráno?!"
Tiráž:
OBZOR – příloha časopisu ZORA
Ročník 2, číslo 5, květen 2024
Redakce:
Šéfredaktorka: Daniela Thampy
Zástupkyně šéfredaktorky, administrace: Kateřina Rovenská
Redakčně připravuje: Hana Rychetníková
Adresa redakce: Krakovská 21, 110 00 Praha 1
Telefon: 221 462 472
e-mail: zora@sons.cz
Vydává: SONS ČR, z. s., s podporou Ministerstva zdravotnictví ČR
Vychází každý měsíc.
Nahrávku vyrobilo zvukové studio Knihovny a tiskárny pro nevidomé v Praze. Flash disk, prosíme, vraťte do deseti dnů po obdržení na přiloženou adresu.
