Obzor 5/2024
INTIMITA NAŠICH PŘEDKŮ: Český imigrant byl průkopníkem pornografie
Studio Biederer bylo ve Francii mezi světovými válkami jedním z hlavních výrobců (na svou dobu) vysoce kvalitní erotické fotografie. Jejich produkce prozkoumávala terén senzačních, nestandartních a často ironických fantazií, v souvislosti s tím, kam se tehdy posouvala hranice obecně přijímané sexuality. Málokdo ví, že toto studio založil český imigrant Jacques Biederer (1887–1942). Pocházel z francouzsko-moravské rodiny z Moravské Ostravy, v roce 1908 se ale přestěhoval do Paříže, kde si založil fotografické studio. V roce 1913 za ním přesídlil i jeho bratr Karl (později Charles) a pomáhal mu s provozem ateliéru, který byl diskrétně umístěn na adrese, kde sídlily pařížské tanečnice a prostitutky. (Stopy vedou na Boulevards du Temple či jindy na Rue Armand Gauthier v tehdejším „hlavním městě neřesti“).
Studio Biederer se zprvu zaměřovalo na výrobu portrétů, postupně však odbočilo k odvážnější tématice, když začalo fotit spoře oděné dámy. Tyto rané práce jsou mj. vkusně aranžované erotické akty ve strnulých pózách, inspirované klasickým uměním a antikou, což bylo pro tuto dobu velice typické. Časem se však staly mnohem pikantnějšími.
Jacques Biederer zprvu fotky podepisoval celým jménem. Když se ale začal specializovat na lechtivější tématiku, označoval své snímky pouze iniciálami "J.B." nebo jen "B", až je přestal signovat úplně. Mnoho
neoznačených obrázků však lze identifikovat podle často používaných rekvizit, dekorací a dalších motivů.
Ve 20. a 30. letech bylo Biederer Studio proslulé produkcí elegantních, sofistikovaných erotických aktů a soft-pornografických snímků – s častou specializací na obskurní dobové „hity“: třeba fetišismus a sadomasochismus. Také přičiněním Biederera získalo na popularitě specializované erotické oblečení a doplňky; jako třeba kožené dámské korzety, vysoké boty na podpatcích, dlouhé rukavice, řemeny, řetězy, rafinované spodní prádlo, škrabošky, bičíky, pásy cudnosti a pouta s rozpěrnou tyčí, která se snad poprvé objevila právě na jeho fotografii. Snímky zachycují např. pikantní scény, kde dominantní žena dává ponižující výprask jedné nebo dvěma „otrokyním“. Jindy se fotografie věnují mužské dominanci, respektive mužům trestajícím ženy, a několik sad fotografií dominanci ženské, kde vystupují jako ponižovaní „otroci“ naopak muži.
Studio Ostra
Jiný název, ale stejní lidé. I studio Ostra (nazvané tak jistě ne náhodou) patřilo bratrům Biedererovým. Jednalo se o divizi určenou na sofistikovanější produkci, které se snažilo na konci 30. let obstát jako samostatné vydavatelství. Na rozdíl od studia Biederer, kde bylo mnoho snímků ateliérových, se Ostra zaměřovala více na venkovní produkci (což bylo mimochodem v té době velmi riskantní). Pod názvem „Éditions Ostra“ vytvářela alba fotografických sad, ve kterých byli aktéři aranžováni pro odvyprávění jednoduchých příběhů (na způsob dnešních fotoseriálů, které se začaly v USA objevovat o 20 let později). Scény s mileneckou dvojicí dovádějící v parku, nebo s řidičkou, jíž se při výměně kola nepatřičně vyhrne sukně, působí z dnešního pohledu velice krotce, ve své době se ale jednalo o „těžkou váhu“. Fotografická erotika s příběhem totiž nebyla vůbec běžná.
I ve studiu Ostra vzniklo mnoho elegantních, sofistikovaných fotografií zobrazujících pikantní domácí disciplínu, ale i explicitnější produkce zaměřené na vztah pána/paní a otroka/otrokyně. Řečeno dnešní pornografickou terminologií – vedle tzv. „spank“ fotografií – tzn. s výpraskem - je nejvíce pozoruhodné, že je na několika sériích zachycen unikátní a dost možná první tzv. “petplay“ či „ponyplay“, tedy motiv, kdy je „otrok“ oblečený do masky psa či koně.
Průkopníci „stag“ filmu
Kromě výše zmíněného však Ostra dělala také komerční fotografické práce pro La Lingerie Moderne, zásilkový katalog spodního prádla, pro kolekce fetiš-negližé či fotoilustrace erotických knih.
Bratři Biedererové se však zapsali také do dějin filmu. Byli jedni z prvních, kteří se ve 30. letech věnovali neveřejné výrobě pornografických filmů pro pány tzv. „stag filmům“. Dochovaly se tři několikaminutové kotouče, které dokazují, že i v technice natáčení, práci s detailem a ve střihu patřili vzhledem k dobovým standardům k inovátorům.
Průkopníci fetišistické fotografie i módy
I přes pokleslost tématiky neztráceli bratři Biedererovi ze zřetele umělecká měřítka a vždy si potrpěli na estetiku, kompozici i jistou dávku ironie, s níž aranžovali své erotické fantazie. Studio nikdy nesklouzlo k ničemu, co by se dalo nazvat “hardcore”. Jeho práce ovlivnily počáteční rozvoj fetiš-módy, umění a fotografie. Jacques a Charles Biedererovi tak připravili půdu a stanovili standardy pro pozdější umělce, kteří kráčeli v jejich šlépějích.
V roce 1940 byla Francie napadena nacistickým Německem, což znamenalo konec erotického průmyslu, a tak i Biederer Studio muselo ukončit svou činnost. Vzhledem k tomu, že byli bratři židovského původu, byli později nacisty zatčeni a deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi, kde oba okolo roku 1942 zahynuli v plynové komoře.
(redakčně upraveno, kráceno)
Autor: -red-
Zdroj: idnes.cz
