Obzor 4/2024
Proč je pro někoho tak těžké říct: Promiň!
Autor: Dana SokolováI když víme, že jsme řekli nebo udělali něco, co jsme neměli, často místo toho, abychom okamžitě přiznali chybu a omluvili se, vědomě či nevědomě mlžíme. Podle odborníků je to tím, že pro většinu lidí je říct nahlas slova jako „promiň, omlouvám se, mýlil jsem se“ dokonce těžší než říct: „Miluji tě.“ Pokusíme se vysvětlit, proč tomu tak je.
1. Lidé mají strach, jak na ně bude nahlíženo
Někdy mají pocit, že když řeknou či udělají něco špatně, tak na ně budou druzí hned nahlížet jako na „špatné“ a přestanou na nich vnímat to pozitivní. „Což je samozřejmě velký omyl, protože lidem, na nichž nám záleží, dokážeme odpouštět chyby i nedostatky, jen nám k tomu musí dát příležitost,“ vysvětluje psycholog John M. Grohol.
Jakmile tedy uděláme či řekneme něco špatně a druhému způsobíme škodu nebo nějakou újmu; je míč vždy na naší straně.
2. Záměrně se vyhýbají nepříjemným emocím, kam spadá i stud a vina
Někteří lidé se nedokážou cítit zranitelní. Bohužel si neuvědomují, že slabé a ustrašené z nich činí právě ignorování zranitelných aspektů lidské povahy. Pokud si naopak dokážou připustit nepříjemné emoce, a tím pádem i to, že jim na něčem záleží, snáze identifikují problém a budou i silnější a odvážnější při jeho řešení. To posílí i jejich sebedůvěru.
3. Myslí si, že druhý má povinnost jim odpustit, aniž by sami cokoli řekli
Vzájemné odpuštění je proces, který oba partnery posouvá dál a umožňuje jim učit se a růst. Pokud jeden nedokáže otevřeně přiznat, že druhému ublížil, pak to vztah neposouvá kupředu, ale naopak ho
vrací zpět. Je to stejně škodlivé, jako když budete druhého nutit, aby vám opakovaně odpustil a na vše zlé zapomněl, a znovu ho budete opakovaně zraňovat. Ve zdravém vztahu se jednoduše neobejdete bez toho, že budete vyvíjet úsilí k nápravě svých chyb.
„Nikdo také nemá nárok na automatické odpuštění. Takové odpuštění by ale ani neučilo partnera vžít se do pocitů, přání a potřeb druhého, nebo si uvědomit vlastní stanoviska a svůj postoj k vzájemnému vztahu,“ upozorňuje John M. Grohol.
4. Jsou přesvědčeni, že přiznáním chyby ukážou svou slabost
Ve skutečnosti je to přesně naopak. Pokud dokážete přiznat chybu a omluvit se, ukážete svou sílu. Připustit si své chyby a snažit se o jejich nápravu totiž vyžaduje hodně odvahy a síly. S rostoucí odvahou navíc stoupá i sebevědomí.
5. Myslí si, že druzí nejsou hodni odpuštění
Tento způsob myšlení je velmi zhoubný a zvyšuje pravděpodobnost opakování chyb a všeho špatného. Každý by si měl uvědomit, že je tvůrcem svých přesvědčení, emocí i myšlenek, a stejně jako touží po soucitu druhých, potřebuje být sám nejprve soucitný. Každý jsme lidská bytost, která má právo dělat chyby… Ale měli bychom se z nich také umět učit a tím růst.
6. Myslí si, že nemohou napravit svou chybu
Máme možnost měnit svou situaci tím, že měníme a zlepšujeme způsob, jakým vyjadřujeme svou lásku. K tomu patří i schopnost přiznat chybu a požádat o odpuštění. Bez těchto dovedností člověk uvízne v minulosti a v mylném přesvědčení, že je bezmocný a že není schopen nic změnit.
7. Jsou přesvědčeni, že jim druzí stejně neodpustí
Pokud se neomluvíme, těžko zjistíme, zda nám druhý odpustí. Pokud je v našem zájmu, aby nám druhý odpustil, pak pro to musíme sami vyvinout úsilí.
8. Myslí si, že když se omluví, přizná tím svou jednostrannou vinu
Pokud někdo takto přemýšlí, značí to jediné: jeho problém je mnohem větší než to, co svou chybou způsobil druhým. Nemá pravděpodobně vůbec žádné sebevědomí ani sebedůvěru, což se odráží v tom, že místo klidného řešení problémů je jen neustále připravený k útoku.
Zdroj: novinky.cz
