Obzor 4/2024
MĚLI BYSTE VĚDĚT: Zapomenutá autistická umělkyně
Autor: Kamil Šivák Když zemřela „podivínka“ Deborah Berger, veškeré výsledky její celoživotní prapodivné práce zamířily do kontejneru. Později se ale ukázalo, že to byla chyba. Zapomenutá autistická umělkyně, jejíž svět bylo pletení a háčkování, je dnes neodmyslitelnou součástí amerického outsider art /autsajdr árt/ (označení pro umělecká díla, která vytvářejí lidé s duševní poruchou nebo jinak společensky a sociálně vytlačovaní).
Za svého života nikdy nic nevystavila ani neprodala. O její práci okolí něco málo tušilo jen z toho, co si ušila pro sebe a sama nosila. Nikdy nechodila na uměleckou školu, a přesto se u ní vyvinul originální výtvarný talent. Ostatně láska k šití a pletení se u ní projevovala už od dětství.
Autismus jako překážka
Deborah Berger se narodila v roce 1956 v New Jersey. Jako malé jí byl diagnostikován autismus, což byl v padesátých letech problém. Zvláště pro mladé dívky, které pak byly automaticky umísťovány do psychiatrických ústavů. Před sedmdesáti lety byla tehdejší standartní „léčba” přinejmenším neúčinná.
Z dostupných dokumentů lze vyčíst, že dívka vyrůstala v různých texaských a pensylvánských zařízeních pro děti se speciálními potřebami. Není jisté, proč tomu tak bylo, možná se tam ocitla na „doporučení” lékaře, ale pravděpodobnější je důvod, že její rodiče, kteří kromě ní měli ještě další 4 děti, o ni nezvládali pečovat.
I přes svou nálepku problémového dítěte začala být Deborah okolo desátého roku považována za dítě zázračné. V šití předčila kdejakého vrstevníka a brzy svedla to, co nedokázali dospělí. Naučila se plést a háčkovat a dokázala z příze vytvořit nejen veškeré vlastní oblečení, ale také hračky, a později i svérázná „sochařská“ dílka.
Dospělost ve znamení problémů
O něco později se měla Deborah vrátit do New Jersey, kde absolvovala komunitní vyšší odbornou školu. Poté jsou další zprávy o jejím tehdejším životě velmi kusé – a to až do roku 1990. Po přestěhování do Salemu v Massachusetts její „emocionální“ problémy zesílily.
Oficiální životopisy se shodují v tom, že měla častý kontakt s policií, za což mohla její komplikovaná povaha. Pro některé autisty je totiž problematické dodržovat určité sociální standardy, takže přestupky vůči zákonu mohou být, bohužel, velmi časté. V protokolech o rušivém nebo nevhodném chování na veřejnosti jsou její projevy popsány jako „úzkostné a rozrušené“. Několikrát byla obviněna z pronásledování cizích osob, potíže vyvolávala například v krámcích pro vyznavače novopohanství. I když byla schopná žít sama, v běžném zaměstnání se nedokázala uplatnit. Jediný vlastní příjem měla z pózování na uměleckých školách, vydělané peníze ale zřejmě utratila za své záliby. Byla tak odkázána na celoživotní pomoc rodiny.
Nečekaná smrt Deborah Berger
V problematických dobách Deborah omezila své kontakty s rodinou na nejnutnější minimum. K urovnání vztahů nakonec došlo až v roce 2000, kdy se přestěhovala zpět do bytu v New Orleans. Zde žila svým samotářským životem dalších pět let. Její smrt byla nečekaná. Deborah Berger zemřela 21. května 2005 ve věku 49 let.
Teprve když začali příbuzní uspořádávat pozůstalost, zjistili, že její byt doslova přetéká výtvory, které po celý život shromažďovala. Rodina ale v domnění, že jsou pletené oblečení a artefakty bezcenné, začala s jejich likvidací.
Z kontejneru do muzea
Naštěstí doslova v poslední chvíli objevila část díla pracovnice Arts Council of New Orleans /árts káncl of ňů orlíns/ a zachránila ji z hromady odpadků. Později jí historik zabývající se neworleanským /ňúorlínským/ folklórem pomohl artefakty přenést do sbírek místního muzea.
Ukázalo se, že se Deborah jako svérázný samouk věnovala pletení, háčkování a šití po celý život. Nikdy neabsolvovala výuku řemesla ani kostýmní návrhářství či cokoli z oboru výtvarného umění. Přesto těžištěm její výtvarné a oděvní práce nebyl jen bohatý šatník pestrobarevných a osobitých modelů včetně čepic, klobouků a oděvních doplňků, ale zhotovila také velkou sbírku skulptur, loutek, masek a spousty výtvarných návrhů. Pro její díla jsou typické výrazné barvy, pruhy a velice složité ruční zpracování příze. Nenápadná umělkyně s problematickou povahou se tak po smrti konečně dočkala uznání.
Práce Deborah Bergerové jsou dnes uloženy v American Visionary Art Museum /emerykn vižnery árt mjůzijm/ v Baltimoru a zapůjčovány do expozic po celých Spojených státech – například do prestižního American Folk Art Museum /emerykn fólk árt mjůzijm/ v New Yorku.
(redakčně upraveno)
Zdroj: lifee.cz
