Téčko 2/2024

Od nás i odjinud 81

Autor: Jan Šnyrych

Touch2See – už zase jedno revoluční řešení pro nevidomé sportovní fandy

Francouzský startup Touch2see přichází se systémem pro přenos dění na hřišti v reálném čase pomocí hmatu a audiopopisu. Zrakově postižení fanoušci by si tak prý měli užít přímo na stadionu zápasy ve fotbalu a ragby, i když na hrací plochu nevidí.

Podle článku ze zpravodaje EBU je řešení založeno na velmi rychlém zpracování sportovních dat umělou inteligencí za pomoci technologie 5G. Data jsou využívána k tomu, aby na speciálním tabletu v reálném čase mohl fanoušek sledovat pohyb na hřišti a herní situace prostřednictvím hmatové odezvy. Pohyb míče je vyznačen magnetickým kurzorem. Současně by měl systém hlásit základní informace k zápasu, jako je čas, skóre apod. automaticky generovaným audiopopisem.

Touch2see by měl svou podporu v budoucnu rozšířit na více než 15 sportů, mimo jiné tenis, basketbal, lední hokej a další. Není to poprvé, kdy v Téčku informujeme o podobném údajně revolučním systému, zatím se však žádné z obdobných řešení neujalo. Uvidíme tedy, jak se osvědčí Touch2see. Přes veškeré nadšení z moderní techniky si troufám odhadnout, že čas pro náhradu starého dobrého slovního komentáře živého sportovního redaktora za hmatovou zmenšeninu hřiště na tabletu řízeném umělou inteligencí zatím nenastal.

Umělá inteligence pro přesné vyhledání zastávek

Americká organizace Mass Eye and Ear vyvinula mobilní aplikaci, která pomocí umělé inteligence navede zrakově postiženého cestujícího k autobusové zastávce. Článek na serveru Techxplore trefně odlišuje navigaci prostřednictvím mobilu na tzv. makro-navigaci a mikro-navigaci. Makro-navigace spočívá v nasměrování zrakově postiženého k cíli pomocí klasických aplikací využívajících služby typu GPS, například map Google. Nicméně přesnost takové navigace v městském prostředí je stále omezena na jednotky až desítky metrů. Když tedy mapy ohlásí, že uživatel se nachází u autobusové zastávky, ačkoli ta je ještě relativně daleko, měla by přijít na řadu mikro-navigace, např. v podobě aplikace All_Aboard. Ta k přesné detekci zastávky už nepoužije GPS, ale analýzu obrazu z kamery pomocí umělé inteligence. Uživatel se tedy s její pomocí rozhlédne po okolí a aplikace ho navede k označníku zastávky.

Potíž je ale v tom, že zastávky vypadají v každém městě jinak a neuronová síť pro jejich rozpoznávání se je musí učit ze vzorových fotek pro každé město zvlášť. Článek udává, že aktuálně umí díky deseti tisícům vstupních fotografií poznat zastávky v deseti velkých metropolích. Aplikace All_Aboard však v současnosti v App Storu pro Českou republiku prozatím není dostupná, takže naše města jsou nyní určitě mimo hru. Jde tedy v této oblasti o první vlaštovku. Doufejme, že nějaká z dalších vlaštovek doletí i do našich krajin.

Aplikace Mezinárodní zdravotnické organizace pro kontrolu zraku

Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) vydala před časem aplikaci WHOeye pro iOS i Android. Účel aplikace je jednoduchý – zběžná laická kontrola vidění.

Aplikace je sice v angličtině, ale má velmi jednoduché uživatelské rozhraní. Na základní obrazovce si vybereme, zda chceme kontrolovat vidění nablízko nebo do dálky. V prvním případě si vystačíme sami, aplikace jen prostřednictvím kamery ověří, zda mobil držíme 40 centimetrů od očí. V druhém případě budeme potřebovat asistenta, který bude telefon držet ve dvoumetrové vzdálenosti. Poté nám aplikace na displeji bude zobrazovat velké písmeno E v různých velikostech a různě otočené. My musíme prstem na displeji vždy švihnout ve směru, ve kterém směřují nožičky otočeného písmene E. Aplikace takto pozná, zda v dané velikosti rozpoznáme orientaci nožiček správně, nebo ne. Můžeme takto kontrolovat také jen jedno oko, přičemž to druhé máme zavřené. Na konci testu nám aplikace oznámí, zda máme zrak v normě, nebo zda máme raději vyhledat očního lékaře.

Jde samozřejmě jen o zběžný test, ale v případě počínajících potíží se zrakem může aplikace uživatele přimět k odbornému vyšetření u oftalmologa.

Jak zrakově postižení uživatelé oznámkovali Apple za jeho přístup k přístupnosti?

Server AppleVis začátkem ledna vyhlásil mezi svými uživateli po roce už druhou anketu mapující názory slabozrakých a nevidomých uživatelů na vývoj přístupnosti produktů Apple v uplynulém roce. A protože už zveřejnil i výsledky průzkumu, můžeme si říci, jak zrakově postižení vnímají vývoj VoiceOveru, braillských funkcí a nástrojů pro slabozraké v roce 2023.

Respondenti mohli v několika oblastech udělit společnosti Apple body od 1 (nejhorší) do 5 (nejlepší). Hodnotily se zvlášť všechny operační systémy z dílny Applu. Úplné informace najdete na serveru AppleVis, zde si povězme alespoň výsledky pro nejpoužívanější iOS.

Funkce VoiceOveru: 4,3 bodů oproti 4,5 bodům za rok 2022.
Celková uživatelská zkušenost s VoiceOverem: 4,1 bodů oproti 4,2 bodům za rok 2022.
Braillské funkce: 4,1 bodů oproti 3,9 bodům za rok 2022.
Celková uživatelská zkušenost s braillskými funkcemi: 4,0 bodů oproti 3,7 bodům za rok 2022.
Funkce pro slabozraké: 4,4 bodů oproti 3,9 bodům za rok 2022.
Celková uživatelská zkušenost s funkcemi pro slabozraké: 4,4 bodů oproti 3,7 bodům za rok 2022.
Hodnocení nově přidaných funkcí: 3,7 bodů oproti 3,5 bodům za rok 2022.
Hodnocení oprav chyb a problémů: 3,0 bodů oproti 2,8 bodům za rok 2022.

Celkově je vidět mírně klesající spokojenost uživatelů s odečítačem VoiceOver, naopak se zlepšuje vnímání braillských funkcí a funkcí pro slabozraké. Uživatelé jsou stále kritičtí k tomu, jak se Apple staví k opravám hlášených chyb. Kromě bodového hodnocení mohli respondenti přidávat i své slovní komentáře. Mezi nimi se často opakovali názory typu „Nepotřebuji každý rok přidávat nové a nové funkce, potřebuji ale, aby byly opraveny dlouho přetrvávající chyby, které mi ztěžují práci.“ Dále se také často objevovaly stesky na stagnaci VoiceOveru v systému macOS oproti iOS, kterému se Apple evidentně věnuje intenzivněji.

Určitě je dobré, že server AppleVis začal pořádat tyto každoroční průzkumy. Společnost Apple takto dostane silnou a koncentrovanou odezvu od uživatelů se zrakovým postižením a snad ji výsledky průzkumu přimějí soustředit se na oblasti, které uživatele nejvíce pálí.

Zpět