Světluška 6/2024
Zajímavosti
1) Pranostiky na červenJe-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
Hřímá-li v červnu, povede se obilí.
8. června – Když prší na Medarda, namokne každá brázda a nebudou toho roku houby růst. Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
15. června – Déšť na Víta – špatná budou žita. Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita. Prší-li na svatého Víta, jest úrodný rok, ale žádný ječmen. Svatý Vít dává trávě pít. Slavíček jen do svatého Víta zpívá. Svatý Vít bere ptákům píšťalky.
21. června – Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
24. června – Do svatého Jana se dny prodlužují, po svatém Janu krátí.
29. června – Jasný den na Petra a Pavla přináší úrodný rok.
2) Významné světové svátky v červnu
První sobotu v červnu jistojistě oslavíte Mezinárodní den dětí (pravidelně se slaví od roku 1950). Impuls pro svátek, který by oslavoval děti, poprvé přišel během Turecké války za nezávislost (1919–1923), když první prezident Turecka Mustafa Kemal označil dítě za nezbytnou součást k budování nového státu a následně stanovil 23. duben coby Den dětí.
Dalším podnětem byla ženevská Světová konference o blahu dětí 1. června 1925. Ve stejný den také čínský konzul v USA, aby upozornil na nezájem o blaho dětí, shromáždil na festivalu dračích lodí v San Francisku mnoho čínských sirotků. O zavedení svátku se tehdy mluvilo, nijak oficiálně ale ustanoven nebyl.
Místo toho vznikl v roce 1949 Den na ochranu dětí, který byl reakcí na zabíjení žen a dětí ve vypálených obcích v českých zemích a ve Francii během druhé světové války. Oslava byla stanovena na 1. červen jako připomínka shromáždění sirotků v roce 1925.
V roce 1952 byl pak svátek oficiálně vyhlášen a později potvrzen i OSN.
V Československu byl Mezinárodní den dětí uznán v roce 1950.
Oslavit můžete 8. června Světový den oceánů, který navrhla Kanada na světovém summitu o životním prostředí v Rio de Janeiru již v roce 1992. První oslava proběhla v roce 2009. Má připomínat důležitost oceánů a moří pro celý svět. Nejen mořské ovzduší je důležitý prvek pro životní prostředí, ale oceány a moře ovlivňují celou naši planetu, její biosféru a celkové klima Země. Naše zdraví, prosperita i stabilní klima závisí na zdravém oceánu.
Skutečnost je zatím taková, že podle odhadů OSN v oceánu každý rok končí kolem osmi milionů tun odpadu. Plastový odpad zabije ročně jeden milion mořských ptáků, 100 tisíc mořských savců a nespočet ryb. Zbytky plastů zůstávají v ekosystému řadu let a denně škodí tisícům mořských živočichů. Přitom ryby patří mezi důležité zdroje lidské potravy, tvoří přibližně 17 % celosvětové konzumace bílkovin. Spotřeba ryb je navíc tak vysoká, že převyšuje jejich přirozený přírůstek. Podle organizací pro výživu a zemědělství jsou v současné době světové zásoby ryb ze 70 % zcela vylovené nebo vyčerpané.
Jak pomoci k čistějšímu oceánu?
Několik změn v našem životě může mít na oceán velký vliv i přesto, že nežijeme přímo u něj. Velká část odpadu, který vyprodukujeme, nakonec doputuje až do oceánu. Snažte se redukovat odpad tím, že budete recyklovat a opakovaně používat všechno, co lze.
Například:
Používejte znovu použitelná brčka.
Choďte nakupovat s vlastní taškou.
Omezte odpad, který za vámi zůstává, na minimum.
Už to je krok k čistějšímu oceánu.
Zajímavosti o oceánech:
Nejhlubší známé místo na Zemi je tzv. prohlubeň Challenger s hloubkou téměř 11 000 metrů, nachází se v Mariánském příkopu v západní části Tichého oceánu.
90 % veškeré sopečné činnosti se odehrává v oceánech.
Mrtvé moře je nejnižším bodem na Zemi s výškou 396 metrů pod hladinou moře. Slanost jeho vody je téměř 34% a je 8x slanější než Atlantický oceán a 14,5x slanější než Černé moře. Vzhledem k vysokému obsahu soli je voda tak hustá, že člověk může bezpečně ležet na povrchu vody a nepotopí se.
Tichý oceán je největší oceán a zabírá jednu třetinu zemského povrchu. Nachází se v něm přibližně 25 000 ostrovů (více než v ostatních oceánech dohromady).
Pod hladinou oceánů probíhá 50 až 80 % veškerého života, který existuje na Zemi. V současné době lidé prostudovali asi tak 10 % oceánského území.
Dne 15. června 2009 se poprvé pořádal Světový den větru. A to z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii a Světové rady pro větrnou energii, dvou významných mezinárodních organizací, které koordinují v evropském a světovém měřítku podporu využívání energie větru. Členem je i Česká společnost pro větrnou energii.
Větrné elektrárny jsou klíčovým zdrojem obnovitelné energie. Někde už s tímto faktem pracují, jinde je to teprve ve vývoji. A tak zatímco v Německu trvá pouze čtyři roky proces získání povolení pro větrné elektrárny, v Česku je proces velmi dlouhý a může trvat až deset let. Přesto i u nás příznivci energie z obnovitelných zdrojů předpokládají, že v roce 2040 by české větrné elektrárny mohly zajišťovat až 31 % současné spotřeby elektřiny.
Snad vás pobaví ještě jeden svátek. Byl stanoven na 21. červen. Kromě toho že se jedná o první letní den, je to také Mezinárodní den trpaslíků.
Pravdou je, že trpaslíci jsou už dlouho považováni za symbol pomocníků, kteří nosí štěstí. Mezinárodní den trpaslíků založilo společenství pro ochranu zahradních trpaslíků, které si říká Fronta za osvobození zahradních trpaslíků.
Pod výrazem „trpaslík“ si můžeme představit tu v podstatě ne příliš vkusnou sádrovou nebo už převážně plastovou figurku, co prodávají vietnamští obchodníci. Část populace je má ráda a má jimi vyzdobené své zahrady, a část populace by si je nikdy nepořídila. Původně ale byli zahradní trpaslíci uměleckým dílem. Den „trpaslíků“ má oživit nebo alespoň připomenout toleranci v zahradní architektuře – jinými slovy: ať si každý na zahradu dá, co se mu líbí.
Existuje dokonce vědní obor, který se trpaslíkům věnuje – nanologie.
Historie trpaslíků je velmi bohatá a především stará. První trpaslíci, tedy malé, tehdy především dřevěné figurky jsou známé už od dob praotce Čecha. Vzpomeňte na pověst o Čechovi.
Řekli si: „Vyhledejme sobě nových sídel, kdež by náš rod žil s pokojem a díla si hleděl.“ Byliť uvyklí již po předcích půdu pilně vzdělávat, všeliký druh obilí pěstovat i chovat koně a stáda bravu i skotu. Jak se usnesli, tak vykonali. Svolavše své plémě, vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou, obrátili se na západ slunce, v neznámé končiny.“
Obrazy dědů = sošky domácích bůžků
Podle nanologů jen naše konzumní společnost udělala ze zahradního trpaslíka synonymum kýče. Když například Matyáš Bernard Braun vytvářel pro zahrady v Kuksu své trpaslíky, tak to samozřejmě v žádném případě nebyl kýč. Trpaslíky si od svých oblíbených sochařů nechávala dělat šlechta po celém světě. Když se ovšem měšťané chtěli přirovnat k významným šlechtickým rodům, které měly ve svých zahradách figurální postavy, samozřejmě neměli peníze a raději volili jen nápodoby, které se pak staly pro svou masovost a jednoduchost kýčovitým symbolem „staré“ měšťanské kultury.
Trpaslíci jsou kupodivu nejvíce oblíbení v západní Evropě, která je pro nás častokrát vzorem vyspělosti. Na německých, francouzských, ale i britských zahradách je trpaslíků více než dost. Stejně tak třeba v Austrálii. Ale i česká stopa je nesmazatelná, protože právě u nás byla první továrna na světě, která trpaslíky vyráběla ve velkém, a to od roku 1874. Konkrétně šlo o keramickou továrnu rodiny Mareschů v Ústí nad Labem, a přestože po válce zanikla, její výrobky jsou vysoce ceněné dodnes.
Mimochodem společnost Fronta za osvobození zahradních trpaslíků skutečně trpaslíky osvobozovala. Vypůjčila si (či právnicky: ukradla) trpaslíka ze zahrady a přesunula jej na jiné místo. Občas informovala majitele, kde jej najde.
3) Vysvědčení jinak
Nejlepší dítě na světě
Vysvědčení ze školy je jedna věc, ale pro život je důležité i vysvědčení, které obsahuje takové předměty, jejichž plnění z vás dělá správné děti. Co myslíte, jak obstojíte při tomhle známkování?
Chování
Pomáhání rodičům
Úklid hraček
Samostatnost
Plnění si povinností
Kamarádství
Povídavost
Lumpárny
Chuť k jídlu
Spánek a odpočinek
Vysvědčení pro rodiče
A víte, že můžete vystavit vysvědčení rodičům? Třeba za to, jak tenhle školní rok zvládli. Jak byste hodnotili?
Pomoc s přípravou do školy
Trpělivost při plnění úkolů
Svačiny
Pomoc s domácími úkoly
Plnění přání
Chválení
Hraní se mnou
Výlety
Pozor, při známkování tatínka a maminky přihlížejte i k tomu, zda je pro ně vždy jednoduché zapomenout na vlastní starosti a s úsměvem pomoci vám. A pokud zjistíte, že odměnu za vysvědčení si zasloužíte celá rodina, pak je vše v pořádku. Můžete se společně těšit na příští školní rok.
4) Proč je moře slané, když v řekách teče sladká voda?
Odpověď je jednoduchá. Moře je slané, protože jsou v něm rozpuštěné soli. Jak se tam ale dostanou? A které moře je nejslanější?
Průměrně obsahuje každý litr mořské vody asi 35 g různých solí. Nejčastěji to je chlorid sodný neboli kuchyňská sůl, kromě toho také sírany, ionty vápníku a draslíku. Do moře se soli dostávají prostřednictvím dešťové vody, která vymývá soli z povrchu země a pomocí řek ji dopravuje do moře.
Slanost různých moří je rozdílná. Mořem s nejčerstvější (tedy nejméně slanou) vodou je Baltské moře, naopak nejslanější vodu má moře Rudé, kam řekami přitéká jen malé množství sladké vody a horký vzduch zvyšuje výpar. Slanou vodu můžeme najít i ve vnitrozemí: některá jezera (viz Mrtvé moře) obsahují větší procento solí než moře.
