Světluška 4/2024
Klára Smolíková: Kvidovy přeslechy
O významu slovních spojeníKalousí kluk Kvido má stále nastražené uši a stále pozoruje, co se okolo něj děje. Jen ne úplně všemu rozumí. Tentokrát je vyděšený, že tatínek z auta udělal hodinky nebo snad kočku a ještě podivný kufr.
Výlet autem
Tatínek celý září a hned ode dveří volá: „Naše auto už zase šlape jako hodinky!“
Kvido úplně nerozumí, proč je táta tak nadšený?
Tatínka vůbec netrápí, že se celý zamazal. Při práci se člověk ušpiní. Proto si oblékl pracovní montérky. Strávil v garáži celé dopoledne. Seřizoval světla, vyměňoval stěrače, doplňoval olej a chladicí kapalinu, kontroloval, zda jsou pneumatiky správně nahuštěné. Po zimě auto takovou údržbu potřebuje a tatínek nechce nic zanedbat. Vždyť poveze to nejcennější – vlastní rodinu! Zkrátka, dělal všechno pro to, aby auto opravil a zkontroloval.
To je skvělá zpráva. Rodina může na výlet.
„Kvido, odnes tašky do kufru,“ požádá maminka synka. Kvido ale otálí a auto si podezřívavě prohlíží. Nepřestavěl tatínek auto na stroj času? Naštěstí nikde nevidí ani ručičky, jako mají hodinky, natož nějaké nožičky. Možná se jen přeslechl a oni pojedou do dálek opět na čtyřech kolech. Pak se malý kalous rozpomene, co po něm maminka chtěla, a běží domů pro sbalená zavazadla.
A co ten kufr? Největší kufr uložil tatínek na šatní skříň ložnice, protože všude jinde se pletl a překážel. Je skutečně obrovský s držadlem a dvěma zámky. Kvido musí vylétnout až úplně pod strop a opatrně těžké zavazadlo dostat dolů. Celý se zpotil a z mávání si namohl křídla.
Teď už to bude hračka! Naskládá dovnitř vše, co maminka nachystala na cestu. Jen aby se jejich zavazadla do jednoho kufru opravdu vešla.
„Co to děláš?“ objeví se za Kvidovými zády tatínek. Už se umyl a převlékl do čistého oblečení. „Takhle velký kufr bychom nikam do auta nevmáčkli! Pojď, pomůžu ti. Nanosíme tašky do auta společně a pěkně je do zavazadlového prostoru naskládáme.
U auta pak tatínek otevře přední kapotu a ukazuje Kvidovi:
„Vidíš, tady je motor.“
Pak otevře zadní kapotu: „Tady je místo pro zavazadla! Auto má vlastní kufr!“
Rodinka vyrazila. Silnice se vine do dáli a oni k obzoru uhání. Motor přede jako kočka a kalousí rodinka se těší z první jarní vyjížďky.
„Snad nepotkáme žádného piráta silnic,“ vysloví přání maminka a synka tím vyleká. Copak pirátské lodě mohou plout po pevnině? „A co by nám mohli ukradnout?“ odváží se Kvido zeptat. „Seberou nám svačinu?“
„O jídlo se bát nemusíš,“ ujistí jej tatínek, ale nepodívá se na něj. Sleduje cestu a věnuje se řízení. „Mezi řidiči se vždycky najdou i takoví, že silnice patří jenom jim. Překračují povolenou rychlost, kličkují mezi auty nebo nebezpečně předjíždějí. Mohou tak ohrozit nejen sami sebe, ale i nás ostatní. Vidíš, zrovna teď, řidič proti nám určitě nejede podle předpisů,“ vysvětluje tatínek.
Už víš, co znamenají věty a slovní spojení, kterým Kvido nerozuměl?
Vysvětli jejich význam:
„On celý září.“
„Šlapat jako hodinky.“
„Kufr auta.“
„Je to hračka.“
„Motor přede jako kočka.“
„Pirát silnic.“
