Světluška 10/2023
Zajímavosti
Kde a kdy vznikla tradice pečení vánočního cukroví?Podle dochovaných pramenů se první náznaky vánočních laskomin v Evropě začaly objevovat už v 16. století. Ale určitě nevypadaly tak jako dnes. Prvním pokusem o sváteční sladkost byly ovocné figurky, které sloužily dětem jako dobrůtka, ale i jako hračka.
Později se začaly péci různé koláčky z mouky, kterou hospodář sklidil na svém políčku. Cukroví nemělo jen nasytit kručící žaludky, ale fungovalo jako talisman proti temným silám. Selky proto z moučného těsta vykrajovaly symboly zvířat, jež měly domácí skot a drůbež ochránit před nemocemi. Důležitý byl i motiv kruhu, který odkazoval ke slunci. Kruhové sušenky naši předkové věšeli na ovocné stromy s vidinou, že si tím pojistí lepší úrodu. Se zbytky z pečení se také neplýtvalo. Ulepené ruce od těsta se běžně otíraly o ovocné stromy, aby se tak urodilo více ovoce. Přebytek vody či mléka se dával dobytku, protože se věřilo, že díky tomu bude lépe dojit.
Mohli byste říct, že šlo jen o nesmyslné pověry. Nicméně, žádný hospodář o tom nehodlal spekulovat. Strach ze špatné úrody, úmrtí dobytka či blízkých lidí dokázal udělat své. A tak všichni v předvánoční čas pekli jako o život.
Vánoční cukroví se za staletí proměňovalo. Asi největší vývoj zaznamenalo v 19. století, kdy se z prostých sušenek staly lákavé křupavé dobroty. Do klasické mouky a tuku se začaly přimíchávat i dražší ingredience, jako jsou vajíčka, čokoláda, ořechy či med. Takové cukroví tak bylo výsadou spíše šlechty nebo bohatších měšťanů.
Chudina se snažila šlechtu vždycky napodobovat. Nebylo tomu jinak ani v případě cukroví, jen si místo drahých surovin vystačila s tím, co měla. V selských staveních se peklo takzvané škvarkové cukroví nebo slané kořeněné sušenky se špetkou česneku či pepře, které nebyly tak honosné, ale chutnaly také velmi dobře.
Cukroví, jaké známe v současnosti, se peče od doby po druhé světové válce. Tehdy se totiž vánoční mlsání povýšilo na pravý cukrářský skvost. Cukroví se mohlo koupit regulérně v cukrárnách a šlo opravdu o neuvěřitelný zážitek. Český zákazník tak mohl ochutnat pečivo, které vonělo dálkami. Třeba pochoutky s vanilkou, kakaem, mandlemi, strouhaným kokosem, rumem či skořicí.
Jak už to bývá, co se prodává draze v obchodech, to se snaží lidé vyrobit doma levněji.
Proto i české hospodyňky začaly před vánoci shánět a do vánočního těsta přidávat exotické suroviny. Cukroví do té doby nikdy nechutnalo tak sladce a nevonělo tak nádherně.
Dnešní vánoční pečení má pořád punc exotiky. České hospodyňky jsou pracovité a z valné většiny si vánoční pečivo vyrábějí samy. Pochlubit se počtem druhů napečeného a k tomu ještě za studena vyrobeného cukroví nezapomene snad nikdo. Na internetu tak kolují osvědčené, ale zcela nové recepty na trochu jiné vánoční cukroví, které má být zdravější a energeticky vyvážené, najdou se i veganské variace bez živočišného tuku nebo dietní dortíčky, které v sobě nemají ani zrnko cukru. Což o to, takové zdravé mlsání za zkoušku jistě stojí, ale nejlepší je stejně klasika.
xxx
Víte, jaké cukroví miloval císař František Josef I.?
Císař František Josef I. byl prý velice mlsný. Mezi jeho oblíbené druhy vánočního cukroví patřily išelské dortíčky (zvané Ischler Törtchen), které mu vyráběli cukráři z rakouského letoviska Bad Ischl. Původně šlo o kakaová kolečka slepovaná marmeládou, která mistři cukrářského řemesla namáčeli v čokoládě a zdobili je ořechy.
František Josef I. z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd. Vládl téměř 68 let, což ho řadí mezi nejdéle efektivně vládnoucí panovníky světové historie. Dovedete si představit, kolik sladkostí mu jeho cukráři za tu dobu museli napéct?
