Světluška 9/2023

Zpět

Troška humoru

Potkají se dvě sněhové vločky.
Kam letíš?
Do Tater, trochu si odpočinout, a ty?
Já do Prahy, vyvolat paniku!
xxx
Přijde v zimě rybář na zamrzlou vodní plochu, vezme sekeru a začne sekat díru. Náhle se ozve hlas:
„Tady nic neulovíš.“
Rybář se rozhlíží, ale nikoho nevidí. Pokrčí rameny a jde o kus dál. Zatne sekeru do ledu, když se opět ozve hlas:
„Tady opravdu nic neulovíš.“
Rybář se zase začne rozhlížet, ale nikde ani živáčka. Vzdálí se opět o několik metrů a rozmáchne se sekerou, ale ani nezasekne a už se ozve hlas:
„Povídám, že tu nic neulovíš.“
Rybář kouká na všechny strany, ale nikde nikdo. Zeptá se tedy:
„Kdo to volá?“
„Tady správce stadionu.“
xxx
Píší nám z magistrátu, že jsme nezaplatili za popelnice za děti.
Odepiš jim, ať se přijdou podívat do jejich pokoje a pochopí!
xxx
Když jsem byl malý, nikdo mě k psychologovi nebral.
Máma mi vždy jedinou fackou otevřela čakru, stabilizovala karmu a vyčistila auru.
xxx
Haničko, jak rozeznáme větu hlavní od věty vedlejší?
To, co řekne mamka, je hlavní… a co řekne taťka, to je vedlejší…
xxx
Doktore, opravdu mě budou operovat studenti?
Ano, budou.
A co když umřu?
Tak dostanou pětku!
xxx
Někdy mám výčitky, že na své děti křičím. Pak si vzpomenu, že některá zvířata svá mláďata žerou… A jsem v klidu.
xxx
Chlapec rozbije vázu v domě bohatého strýce. Když to strýc zjistí, rozlítí se a dá se do křiku:
„Víš vůbec, jak stará ta váza byla?! Byla ze 17. století!“
Chlapeček si úlevně oddychne: „Uf, no ještěže nebyla nová
xxx
Přijde babička z kadeřnictví, posadí si vnoučka na koleno a v dobrém rozmaru se ho ptá:
„Tak co, Honzíku, nevypadám jak stará bába?“
A vnouček jí odpoví:
„Ne, babičko, teď vypadáš jak starý dědek!“
xxx
Pepíček se ptá tatínka:
„Tati, jak vznikli lidi?“
Tatínek: „Adam a Eva měli děti. Jejich děti vyrostly a měly taky děti a tak dále."
Pepíček šel za maminkou a ptá se:
„Mami, jak vznikli lidi?“
Maminka: „Napřed jsme byli opice a vyvíjeli jsme se, až se z nás stali lidé, jako teď.“
Pepíček běží za tatínkem:
„Tati, lhal jsi mi, byli jsme opice!“
Tatínek odvětí: „Tvoje máma mluvila o její straně rodiny.“
xxx
Synek mě vzbudil.
Bál se prý, že ho někdo zabije.
Vzhledem k tomu, že to bylo ve tři ráno, nebyl daleko od pravdy.
xxx
„Maminko, co to nosíš v bříšku?“
„Miminko.“
„A máš ho ráda?“
„To víš, že jo.“
„Tak proč jsi ho snědla?“
xxx
Chlapec tráví s tatínkem prázdniny na venkově.
Soused zajde na kus řeči a ptá se chlapce: „Kdepak je tatínek?“
„V nemocnici, přejel ho traktor,“ hlásí klučina.
„Chudáčku, a co tady celé dny sám děláš?“
„Jezdím s traktorem.“
xxx
Ptá se učitel žáka:
„Proč jsi přišel pozdě do školy?“
„Protože jsem vyšel pozdě z domu.“
„A proč jsi nevyšel dřív?“
„Protože už bylo pozdě, abych vyšel dřív.“
xxx
„Mamí, upadl nám žebřík,“ říká Pepíček.
„Tak to řekni tátovi!“
„On už to ví, visí na okapu.“
xxx
Syn píše rodičům z tábora.
„Nemějte o mě strach, mám se dobře, je hezky, odpočívám, všechno je tu fajn. A co je to ta epidemie? Váš Kája.“
xxx
„Na co jste si včera, děti, hrály?“
„Na schovávanou.“
„A kdo byl nejšikovnější?“
„Toník. Toho jsme dodnes nenašli.“
xxx
Malá Ivanka se prodírá k pultu zástupem zákazníků a prosí prodavačku:
„Můžete mne prosím vás obsloužit přednostně?“
„A proč?“
„No tatínek sedí doma a čeká na mě.“
„A co to má být?“ ptá se prodavačka.
„Prosím toaletní papír.“

Zpět