Světluška 9/2023
Krátké texty na rozcvičení: Jiří Kahoun - Jak to jede, medvěde? (Úryvek z knihy Chumelení)
Medvídek jezdil na sněhovém kopečku. Seděl ve škopíku, odstrkoval se klackem a křičel: „Já jsem závodník!“ A šup dolů! Škrabal se nahoru potřetí a mručel: „Tohle není závod. To není žádný závod.“ Mrzelo ho, že se nikdo nedívá.Ale najednou se ozvalo: „Jak to jede, medvěde?“
„Špatně,“ zabručel medvídek a rozhlížel se, kdo to mluví. Kolem byl však jen sníh. „Kdo je to?“ zeptal se.
„Tady, sněhulák!“
„Kde? Nikde tě nevidím.“
„Tady,“ povídá to ze sněhu. „Já nejsem ještě udělaný.“
„Tak já tě udělám,“ řekl medvídek. „A budeš se dívat, jak jezdím, jo?“
„Já se dívám rád,“ povídá neudělaný sněhulák.
Medvídek začal válet velkou kouli. Pak druhou menší. Nakonec udělal hlavu a ruce. Z kamínků udělal oči, z klacíků nos a pusu. Na hlavu posadil plechovku, do ruky zapíchl větev a měl sněhuláka.
„A teď se dívej!“ Nasedl do škopíku a zvrhl se. „A teď, dívej, dívej!“ ujížděl z kopečka. „A teď zatočím, podívej!“ a bác do sněhu!
Sněhulák se díval a křičel: „Jak to jede, medvěde?!“
„Dobře,“ smál se medvídek a válel se ve sněhu.
