Světluška 3/2023
Jak si holub stavěl hnízdo
Všichni ptáci mají hnízdo jak se sluší a patří, jen holub má místo hnízda nějaké divné řešeto, div z něho vejce nevypadnou. Jestli chcete vědět proč, poslouchejte.Dřív si holub vůbec hnízdo nestavěl. Když přišlo jaro, sedla si holubička na zem a snesla vejce tam.
Ale jednou se jako duch přikradla liška a všechna vejce zhltla. Ptačí rodiče zaplakali, holub vylétl na keř a žalostně vrkal: „Půl tuctu vajec jsme měli, a ani jedno nezůstalo. Celý půltucet vajec nám ukradla liška!“
Plakal holub, naříkal, vrkal, vrkal, a pak si usmyslil, že postaví hnízdo. Nanosil si proutků, ale jak je splést dohromady nevěděl. Sezval ptáky z celého lesa, aby ho naučili tomu umění.
Ptáci se slétli a začali holubovi stavět hnízdo. Sotva spletli větévku s větévkou, dal se holub do křiku: „Já už vím, už vím! Už to umím, už to umím!“
No, když umíš, tak co bychom se dál namáhali! Ptáci zahodili větvičky na zem a odletěli.
Holub kroužil kolem dokola nad stromem, položil proutek sem a zase tam, ale proutky padaly dolů jeden za druhým, holub ne a ne hnízdo uplést.
Co dělat? Znova sezval ptáky. Ptáci přilétli a pustili se do práce. Ale když upletli polovinu hnízda, holub zase začal křičet: „Já už vím! Už to umím!“
„Dobrá. Když umíš, tak si to taky udělej.“
A ptáci odletěli.
Holub se dal do díla. Sem strčil proutek, tam strčil proutek – ale nic z toho nevzešlo.
I volal ptáky potřetí. Ale ptáci nepřiletěli. Už neměli chuť učit učeného, který všechno ví a všechno umí.
Tak zůstalo holubovi nedostavěné hnízdo. A od těch dob v něm žije se svou holubičkou.
Poznámka redakce:
A možná už jste někdy na vlastní uši slyšeli okřídlené rčení: „Je tady nepořádek (binec) jako v holubníku.“ Jeho význam už asi tušíte, více je pro zvídavé připraveno v zajímavostech.
(Baltské pohádky – překlad Jaroslav Tichý)
