Světluška 1/2023
Eva Mrázková: Žal žabího velmože
„Jožko, ty žáby už vážně nemůžu vystát!“ stěžuje si paní Žáková a ospale mžourá na svého manžela.„Ale Žofinko, vždyť jenom trochu kuňkají…“ snaží se svoji ženu uchlácholit pan Žák.
„Kuňkají? Každé ráno mě budí tím svým nemožným hlukem,“ žaluje dál paní Žáková.
„Žofinko, vždyť tak malé žabky nemůžou dělat takový hluk…“ žehlí to žabkám u své manželky pan Žák.
„Milý muži, nalož si ty svoje žáby do auta a odvez je zpět do bažin. Už top vážně dál nevydržím. Není běžné vybudovat si na zahradě žabí tůňku. Žáby žijí v bažinách, a ne u lidí na zahradě. Myslím, že život v zajetí je pro ně žalostný. A Jožko, bohužel už si na žáby stěžovalo několik sousedů – paní Žilková, pan Železný, a Žažovi na nás dokonce napsali stížnost, že naše žáby ruší noční klid. Máme tady písemnou žádost, aby byly žáby odvezeny.“
„Ale Žofinko…“
„Ne, Jožko, už mi nic nevysvětluj, dneska žáby pojedou do bažin. Než usmažím květák k obědu, můžeš být nazpět doma.“
A tak milý pan Žák napustil vodu do kbelíku, posbíral žabky z žabí tůňky, naložil je do auta a jel k bažinám. Vypustil žabky na svobodu a v duchu jim sliboval, že za nimi bude každou sobotu dojíždět.
Každá žabka odhopkala k jiné louži. Louží tady bylo vskutku požehnaně. Velké kaluže, malé loužičky, mělké bažinky, ale i hluboké bažiny – každá žabka žádostivě spěchala domů.
Pan Žák netušil, že mezi žabkami v bažinách ulovil také zámožného žabího velmože. Velmož vlastnil většinu louží a kaluží v bažinách a ostatním žabkám velel. V tůňce na zahradě žabí velmož každé ráno shromažďoval žabky a žádal, aby hlasitě zpívaly. Byl to nejen zámožný žabák, ale byl mezi ostatními žabkami i vážený, protože se vyznal ve světě. Věděl, že žabí zpívání lidskému uchu nezní tak libozvučně jako žabičkám. A nemýlil se – žabky si po čase vyzpívaly svobodu.
Pan Žák každou sobotu nasbíral žížaly jako návnadu na ryby a jel k bažinám. Sedával v mlžném oparu u rybníka a blaženě poslouchal žabí zpívání. A dal za pravdu svojí manželce Žofii. Žabkám je v bažinách veseleji, jejich zpěv teď zní méně žalostně než ve městě.
