Světluška 1/2023

Zpět

Básnička na leden. Robin Král: Pohádka o Opuštěněti

Miniknížka o tomhle štěněti vyšla jako komiks. Obrázky pomáhají vidícím dětem, že se verše rychle naučí, ale ani pro vás to nemůže být problém. Stačí si ji přečíst dvakrát a příběh štěňátka budete znát zpaměti.
Přesto ale můžeme zkusit takový malý pokus. Protože vám může pomoci představivost. A tak vás prosím, sedněte si pohodlně, čtěte a zaposlouchejte se i do popisu obrázků.

Představte si, že držíte v rukou malinkatou knížku. Na titulní stránce je jedinou bytostí psího plemene bílé štěně, typické Opuštěně. Zdá se, že kouká na měsíc, a jestli už to umí, tak i smutně vyje.
Otočíme stránku a jsme uvnitř knížky i uvnitř napínavého příběhu, který začíná větou:
„Táta kouká jako cizí.
Co to vidí v televizi?“
Následuje detail televizní obrazovky a zamřížované klece s Opuštěnětem, telefonním číslem psího útulku a zoufalým výkřikem:
„Chudák štěně, Opuštěně!“
Na dalším obrázku táta upře přísný pohled do kamery a rozhodne:
„Vezmem si ho ještě dnes,
než z něj bude Opupes!“
A dál už si vlastní fantazii, jak je asi kniha nakreslená, zkuste sami:

A tak si vzal frak a lulku
a už míří do útulku.
Tam se, chudák, tulí k stěně
malé štěně Opuštěně.
„Půjdeš se mnou?“ ptá se táta.
„Haf, haf, půjdu natotata.“
„Auta budou kolem bzučet,
vezmu si tě do náruče.
Nehody jsou dnes a denně,
pojď, ty štěně Opuštěně.
U nás, tam tě uvítá
domeček, jak ulita.“
Tak to vzali přes vesnice,
vydýchat si mohli plíce,
jak se hnali do přístřeší.
Sára už se doma těší,
kouká z okna:
„Co to štěká?
Maličkatá bílá deka!
Maminka ti nandá mlíčka,
budem si tě hezky hýčkat.
Vykoupem tě v horké pěně.
Viď, ty štěně Opuštěně!
Pak ti budem drbat záda,
maličkatá, huňatá,
jak to mají ráda Opuštěňata.“

Zpět