Světluška 1/2023

Zpět

Michal Černík: Dvě krátké pohádky

Pohádka první
Jak myši pomlouvaly kocoura

Myši seděly v myší díře a pomlouvaly kocoura.
První řekla: „Je to strašné zvíře.“
Druhá řekla: „Drápy si na nás brousí!“
Třetí řekla: „A jak šeredné má vousy!“
Čtvrtá řekla: „A jak má hrozné zuby!“
Pátá řekla: „A jak příšerné zvuky vydává!“
Šestá řekla: „Nejraději by nás všechny zardousil.“
Tak myši seděly celý den v myší díře a pomlouvaly kocoura. V noci tichounce vylezly a škvírou se protáhly do sýpky. Byl tam ohromný kopec zrní, moc si na něm pochutnávaly. Když se najedly, zase tiše šupajdily zpátky do díry.
Kocour zatím spal ve světnici pod lavicí. Dostal zbytky od večeře a do deštivé noci se mu vůbec nechtělo.
Jedna z myší spokojeně řekla: Ještě že je náš kocour tak líný. Jinak bychom se nenajedly.“
To je dobře, pochvalovaly si myši a radovaly se, že jejich kocour je tak líný.

Pohádka druhá
O vychloubačném holubovi

Na balkon domu usedl holub. Podíval se na zahradu a naparoval se: „Kdyby se mi chtělo, v drápcích odnesu ze zahrady všechny stromy. Ale nechce se mi.“
Zamával křídly, vznesl se a opět usedl na balkon: „Kdyby se mi chtělo, obletím celý svět. Ale nechce se mi.“
Na balkon vyšla paní, zatleskala rukama a křikla: „Jedeš, holube! Znečišťuješ nám balkon!“
Holub slétl na zahradu. Podíval se na dům a nazlobeně zavrkal: „Kdyby se mi chtělo, budu bydlet v tomhle domě a lidi přestěhuju do holubníku. Ale nechce se mi.“
Holub nikdy ze zahrady neodnesl stromy v drápcích, nikdy neobletěl celý svět a nikdy nebydlel v domě místo lidí. Nechtělo se mu.

Do nového roku

Do nového roku ti přeji,
aby ses nepíchla o trn,
aby ti do oka nespadla střepina
ze zlého zrcadla,
aby k tobě přijel princ
na bílém koni
a hlavně
abys měla vždy z pekla štěstí!
Tvoje pohádka
Zdroj: Internet

Zpět