Světluška 4/2022
Zuzanna Kisielewska: Sedm věcí, které vás zaručeně překvapí o hudbě (Ukázka z knihy 12 půltónů polské novinářky, dcery známého polského skladatele a hudebníka Wacława Kisielewskiego – doporučení četby)
Baví vás hudba? A chtěli byste se něco nového dozvědět? Přečtěte si následujících sedm otázek a dost překvapivých odpovědí.1. Opravdu se v některých jazycích při mluvení zpívá?
Ano! Například v mandarínské čínštině, kterou se hovoří v Číně, rozhoduje výška, s jakou člověk vysloví nějakou slabiku, o tom, co tato slabika znamená. Pokud řekneš dejme tomu slabiku „ma“ vysokým tónem, znamená to „matka“. Když to ale uděláš tak, že hlasem nejprve klesneš a pak ho zvýšíš, znamená to „kůň“.
2. Uměli neandertálci hrát na píšťalu?
Jedním z nejstarších hudebních nástrojů, jaké archeologové nalezli, je nejspíš dvanáct centimetrů dlouhý kousek stehenní kosti medvěda se dvěma vyhloubenými kruhovými otvory. Tato „flétna“ pochází ze slovinských Alp a je jí přibližně 45 000 let! Existuje ale i vysvětlení, že kosti ohlodávaly hyeny a zanechaly na nich stopy svých zubů. Tak kdoví!
3. Jak vznikla harfa?
Harfa je jedním z nejstarších hudebních nástrojů. Můžete ji v různých podobách najít prakticky po celém světě. Říká se, že harfa byla vynalezena při lovu, když nějakého pravěkého lovce zaujal zvuk, který vydávala tětiva jeho luku poté, co z něj vystřelil šíp.
4. Kdo vymyslel notovou osnovu?
První symboly, které se používaly k záznamu hudby, byly čárky a tečky umístěné nad textem. Bohužel neurčovaly přesnou výšku ani délku jednotlivých zvuků. Na začátku 11. století jistý toskánský mnich, Guido z Arezza, zavedl do záznamu hudby nejprve jednu a následně dvě rovné čáry. Brzy byly přidány další dvě linky, až se nakonec začala používat dodnes platná notová osnova s pěti linkami.
5. Žijí ve tvé hlavě červi?
Už sis zpíval písničku, kterou jsi někde zaslechl, stále dokola, až do omrzení? Tak to gratulujeme. Dostali se ti do hlavy ušní červi. Tak se totiž označují úryvky písniček, které nedokážeš dostat z hlavy. Tento „hmyz“ je dlouhý 15 až 30 vteřin. Vědci vyzkoumali, že nejlepším lékem proti těmto „červům“ je začít luštit slovní přesmyčky. Musíš totiž svůj mozek zaměstnat úkolem, který mu umožní soustředit se na něco úplně jiného než na melodii, která mu nechce dát pokoj.
6. Mohou písničky fungovat jako stroj času?
Ano – a čím budeš starší, tím častěji budeš díky nim do minulosti cestovat. Možná už za sebou takový výlet máš a znáš ten pocit, když zaslechneš nějakou písničku a před očima se ti vybaví jakýsi obraz z minulosti. Děje se to, protože ti hudba nastartuje v mozku oblasti spojené se vzpomínkami.
7. Mají hudebníci „superpaměť“?
Sólisté dokážou zahrát zpaměti třeba i skladby trvající déle než hodinu. Rozhodně to ale není tím, že by se mohli chlubit nějakou nadprůměrnou pamětí. Zapamatovat si hudbu totiž pro ně není až tak těžké, jak by se mohlo zdát. Využívají k tomu mimo jiné zvláštní techniku učení se nazpaměť: skladbu si rozdělí na menší části, které spolu posléze spojují.
Zaujaly tě otázky a šokovaly tě odpovědi? Popros rodiče, ať ti knihu s názvem 12 půltónů z nakladatelství Portál koupí a čtou ti z ní. Zajímavostmi o hudbě překvapí i je a společně můžete s knihou pracovat i aktivně. Doporučuji mít u sebe mobil či počítač, často si budete chtít písničku, o níž je řeč, pustit.
