Světluška 1/2022

Zpět

Dva krátké příběhy

Michal Černík:
Výchovná lekce

Veverka měla před sebou hromádku ořechů, louskala je a pochutnávala si na jádrech.
Přišel k ní myšák a řekl:
„Dej mi ořech!“
Veverka prskla a zahnala ho.
„U nás se zdraví!“ křikla za myšákem.
Po chvíli přišel myšák znovu a pozdravil:
„Dobrý den, veverko. Dej mi ořech!“
Veverka prskla a zahnala ho.
„U nás se zdraví a prosí!“ křikla za myšákem.
Po chvíli opět přišel myšák a pozdravil.
„Dobrý den, veverko. Prosím tě, můžeš mi dát ořech?“
Veverka mu dala ořech a myšák s ním upaloval pryč.
Veverka za ním křikla:
„U nás se zdraví, prosí a děkuje!“
Nevychovanec jeden, pomyslela si veverka, snad si to zapamatuje.

Zimní návštěvníci
Na konci vesnice byla chalupa, v ní bydlela babička a venku řádila vánice. Vánice zabouchala na dveře. Buch, buch, buch!
"Přišla jsem na návštěvu, babičko," zaskučela vánice.
"Jen si fič venku!" křikla babička a neotevřela.
Po chvíli na dveře zabouchal havran. Buch, buch, buch!
"Přišel jsem na návštěvu, babičko," krákl havran.
"Ty přece patříš na pole!" křikla babička a neotevřela.
Potom na dveře zabouchal vlk. Buch, buch, buch!
"Přišel jsem na návštěvu, babičko," štěkl vlk.
"Jen si běhej v lese!" křikla babička a neotevřela.
Nakonec na dveře zaťukala kočka. Ťuk, ťuk, ťuk!
"Babičko, přišla jsem se ohřát," mňoukla prosebně kočka.
Babička otevřela dveře a vlídně řekla:
"Tak pojď dál, číčo."
Kočka vklouzla do vyhřáté kuchyně a radostně se rozpředla. Babička honem zavřela dveře a pohádka skončila.

Zpět