Kaleidoskop 3/2024
Neuvěřitelná amfisbaina
Že si dávní cestovatelé a zeměpisci rádi vymýšleli a zabydlovali svět různými Kyklopy, Sirénami a sněžnými muži, je asi všem známo. Na čem ale musel jet ten, kdo si vymyslel následující podivné stvoření zvané amfisbaina?Amfisbaina je bájný had z římské mytologie, jenž má na každém konci těla jednu hlavu. Jako první zmiňuje amfisbainu Lucanus ve Farsalském poli, kde se s ní setkali Catonovi vojáci při přechodu afrických pouští: „mohutná amfisbaina, jež hlavami dvěma se tyčí“. Podle tohoto římského básníka se amfisbaina živila mrtvolami a zrodila se z krve ukápnuté z useknuté hlavy Medúsiny, když s ní Perseus přelétal nad Libyjskou pouští. Podle Plinia Staršího má amfisbaina dvě hlavy proto, že jedna by jí nestačila k tomu, aby vystříkala všechen svůj jed.
V antice se věřilo, že žena nosící živou amfisbainu omotanou kolem krku je chráněna před nemocemi. Kůže amfisbainy se považovala za velice účinný lék proti artritidě a rýmě a pojídání jejího masa údajně zvyšovalo přitažlivost pro opačné pohlaví. Ve středověku Brunetto Latini v Knize pokladů píše: „Amfisbaina je had se dvěma hlavami, jedna je na svém místě a druhá na ocase, a oběma může uštknout. Běhá s lehkostí a její oči září jako plamen.“
Postupem času byla amfisbaina popisována jako nestvůra s dvěma kuřecími pařáty a křídly pokrytými peřím. Někdy se zobrazuje jako drak s druhou hlavou usazenou na ocase. Oči jí planou jako svíčky. Je obdařena četnými schopnostmi: umí plavat, hypnotizovat, zabít pohledem za úplňku a znovu srůst, když je její tělo rozseknuto vejpůl. Teprve v 17. století existenci amfisbainy zpochybnil Thomas Browne a upozornil, že žádné zvíře se neobejde bez dolní, horní, přední, zadní, levé a pravé části těla, a že zvíře s dvěma předními konci tedy nemůže existovat.
Zdroj: Dominique Lanni, Fantastický bestiář cestovatelů, Praha 2019, upraveno -jh-
