Kaleidoskop 3/2024
Nejopečovávanější soška – Pražské Jezulátko
Za Pražským Jezulátkem se sjíždějí lidé z celého světa. Soška byla zhotovena ve Španělsku, zřejmě v 16. století, a o její zázračné moci se zmiňuje několik legend. Jedna říká, že se malý Ježíšek zjevil jistému mnichovi, který poté na základě svého vidění sošku vytvořil. Podle jiné pověsti se do Prahy dostala díky přítelkyni sv. Terezie z Ávily jako dárek od této významné křesťanské mystičky. Faktem je, že Jezulátko ze Španělska přivezla vévodkyně Marie Manriquez de Lara, která se roku 1556 vdala za Vratislava z Pernštejna. Sama pak sošku poskytla jako svatební dar své dceři Polyxeně z Lobkovic, která ji roku 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné. Karmelitáni sošku umístili v kapli noviciátu, aby se mladí řeholníci učili ctnostem od malého Ježíše. Novicové si ji velmi oblíbili a konali před ní každodenní pobožnosti. V roce 1631 obsadili Sasové Prahu. Karmelitáni uprchli, klášter byl vypleněn, Jezulátko poničeno a skončilo někde mezi haraburdím.Znovunalezené Jezulátko
V roce 1637 sošku našel otec Cyril. Jezulátko však bylo poničené, chyběly mu obě ruce. Při modlitbě se však otci Cyrilovi zdálo, že mu Ježíšek říká: „Smilujte se nade mnou a já se smiluji nad vámi, dejte mi moje ruce a já vám dám svůj pokoj, jak mne budete ctít, tak já vám budu žehnat!“ Otec Cyril nakonec dosáhl toho, že byly Jezulátku vyrobeny nové ručičky. Malý Ježíšek tak začal žehnat klášteru, místním lidem i celému městu. Byla mu připisována mnohá zázračná uzdravení a mimo jiné i záchrana Prahy při obležení Švédy v roce 1639.
Uctívané i zakazované Jezulátko
Soška tak byla během let stále více uctívána. Jezulátko se nosilo po kostelích a dostalo také nový šat, který údajně vyšívala sama Marie Terezie. Zvěsti o jeho duchovní síle se rozšířily po celé Evropě (posléze i mimo kontinent) a lidé se na Ježíška začali jezdit dívat do Prahy nebo se modlili o jeho pomoc. Historie však nebyla vždy jen příznivá a soška zažila také několik kritických okamžiků. Jedním z nich bylo období vlády Josefa II., který vytáhl do boje proti klášterům i proti lidové zbožnosti. V rámci jeho reforem byl klášter karmelitánů zrušen. Oltář s Jezulátkem chátral. V roce 1879 se sice podařilo opravit oltář, ale Jezulátko si muselo peníze na svou opravu vyprosit samo; putovalo po pražských ženských klášterech s žebráckou mošnou. Tehdy se podařilo shromáždit potřebné množství peněz a také znovu oživit úctu k Jezulátku.
Záruka dobrého počasí
Jezulátko má nejvíce příznivců ve španělsky mluvících zemích. Tam můžete zakoupit jeho repliky, a to v mnoha podobách a velikostech.
Jinde se k němu váží zvláštní pověry: například v Irsku věří, že Pražské Jezulátko dokáže zajistit příznivé počasí. Mnoho nevěst si proto kupuje jeho repliku ve víře, že když sošku požádají, nebude jim o svatebním dni pršet. Původ této tradice je neznámý, nicméně je velmi rozšířená mezi katolíky i protestanty. Napodobeninu Pražského Jezulátka má v Irsku mnoho lidí, většinou si ji staví do oken, aby domu i jeho obyvatelům zaručila štěstí. Proslýchá se, že Jezulátko inspirovalo Antoina de Saint-Exupéryho k napsání Malého prince. A jistý Brazilec si u něj v r. 1982 vyprosil spisovatelské úspěchy. Byl to Paolo Coelho. „Modlil jsem se, abych se stal spisovatelem,“ vzpomíná. „Soška Jezulátka měla tehdy chudé šaty. Slíbil jsem, že pokud mi vyplní moji touhu, vrátím se do Prahy a dovezu mu nový obleček.“ V roce 2005 se vrátil i se šatičkami. To už měl na kontě 200 milionů prodaných knih.
Zdroj: pragjesu.cz, nespechej.cz, kudyznudy.cz.
