Hudebník 1/2024
NOVÁ alba
V posledním článku v novém roce bych vás, milí čtenáři, rád seznámil s několika alby, která spatřila světlo světa na podzim a před Vánocemi roku minulého.Již několik měsíců předem avizoval na svém youtubovém kanálu vydání nového CD vám, z mých článků, již dobře známý islandský pianista Víkingur Ólafsson. Tentokrát se nejedná o album s netypickou dramaturgií, jakými byla minulá alba From A Far, Mozart And Contemporaries nebo Rameau a Debussy. Tentokrát klavírista přichází s dílem známým, které patří k nejobtížnějším skladbám klavírního repertoáru, s Goldbergovými variacemi Johanna Sebastiana Bacha. Toto obrovité dílo, jež ukazuje ohromnou paletu Bachových variačních možností, je v posledních několika desítkách let nahráváno velmi často, a to jak na klavír, tak na cembalo, pro něž bylo původně zkomponováno. Nahráli je snad všichni nejvýznamnější klavíristé a cembalisté naší doby. Víkingur Ólafsson opět ukazuje své pianistické kvality nikoli pouze svou virtuozitou, ale především neuvěřitelnou úhozovou rozmanitostí. Mnohé repetice odlišuje nikoli dynamikou, ale třeba jen způsobem úhozu, druhem legata či nápaditým zdůrazněním vnitřního hlasu. Toto album jsem poslechl jedním dechem od začátku do konce. V březnu tohoto roku vystoupí Víkingur Ólafsson s tímto cyklem v pražském Rudolfinu. Bude zajímavé porovnat, zda i ve velké koncertní síni bude možné zachytit tak jemné detaily, jako na této obdivuhodné nahrávce.
Rok 2024 je, jak poslední dvě číslice napovídají, výročním rokem české hudby. Připomínáme si nejen 200. výročí narození Bedřicha Smetany, ale též 120. výročí úmrtí Antonína Dvořáka. Dala by se najít i další výročí narození či úmrtí významných českých skladatelů, např. Josefa Suka, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. Pevně doufám, že nám hudební vydavatelství připraví řadu zajímavých titulů z oblasti české hudby.
Já bych již nyní rád upozornil na jeden vskutku významný projekt, který rok české hudby o pár měsíců předběhl a vyšel na podzim loňského roku. Jedná se o kompletní nahrávku klavírních trií Antonína Dvořáka. Interprety jsou dva klíčoví členové Kvarteta Pavla Haase, a to houslistka Veronika Jarůšková a violoncellista Peter Jarůšek. K nim se přidal rusko-izraelský, u nás dobře známý, klavírista Boris Giltburg, jenž s Kvartetem Pavla Haase již několik let spolupracuje a účinkoval s ním na několika CD. I když tito interpreti nejsou dlouhá léta spolupracujícím klavírním triem, můžeme slyšet nejen naprosto bezchybnou souhru, ale především ohromné hudební porozumění s velkým smyslem pro dvořákovskou lyričnost, hravost i v komorním díle tak častou dramatičnost. Stejně jako v nahrávkách Kvarteta Pavla Haase, vyniká tato nahrávka využitím velké dynamické škály a mnohými zvukovými nuancemi. I pro znalce Dvořákovy tvorby je jistě zajímavé slyšet zřídka uváděná raná tria, která jsou plná dobré hudby a jsou směle srovnatelná s ranými trii Johannesa Brahmse.
Milovníky starší české hudby jistě potěší nové album s duchovní tvorbou skladatele Františka Ignáce Tůmy (1704-1774). Tento varhaník a hráč na violu da gamba, jenž byl rodákem z Kostelce nad Orlicí a žákem Bohuslava Matěje Černohorského a Johanna Josefa Fuxe, prožil většinu života ve Vídni. Jeho duchovní skladby natočil soubor Czech Ensemble Baroque, jenž přizval jako sólistu jednoho z nejlepších kontratenoristů současnosti Andrease Schola. Mám pocit, že se opět ukázalo, že tato hudba mnohdy „zazáří“ až při provedení na dobové nástroje a se sólistou specializujícím se na starou hudbu. Při mých dřívějších setkáních s dílem tohoto skladatele jsem byl vždy spíše rozpačitý. Tato nahrávka však ukázala, že hrajeme-li starší hudbu poučeně, nalézáme v ní často mnohem více svěžesti a hudebních zajímavostí než při interpretaci tradičních novodobých orchestrů a dobových hudebních zvyklostí málo znalých hudebníků.
Závěrem bych rád upozornil na jedno CD, které jistě potěší všechny, kdo mají rádi vynalézavou hudbu s nevšedními texty. Na podzim loňského roku totiž vyšlo po několika letech další album bratrů Ebenů. Nazývá se Co my víme a můžete na něm slyšet třináct písniček na pomezí folku a jazzu s typicky ebenovskými texty, plnými jazykové fantazie a jemného humoru. A kdo si koupí CD, může si vyplnit i křížovku, kterou najde na vrchní straně obalu.
Příjemný poslech!
Milan Arner
