Technická revue (do roku 2015) 3/2012
Chytré technologie pomohou zpříjemnit stáří
Postele a senzory ohlídají kvalitu a délku spánku, pravidelnou hygienu a braní léků. Roboti zase zastanou práci zdravotní sestry.Tyto technologické novinky se v brzké budoucnosti stanou běžnými pomocníky v domácnostech starších a nemocných lidí. Rok 2012 ostatně byl vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a solidarity generací. Starých lidí kvapem přibývá. A otázka „co s nimi“ začíná být palčivá. Jak prodloužit aktivní část života seniorů? Jak jim umožnit žít co nejdéle samostatně a doma? Několik odpovědí nabídli evropští vědci nedávno v Bruselu na konferenci věnované inovacím. Mnohé z technologických novinek, které byly představeny v Bruselu, se brzy objeví na trhu. Výrobci slibují, že většina z nich bude seniorům a jejich rodinám cenově dostupná.
Paní Haně je dvaaosmdesát let. Žije v bytě sama. Děti ji navštíví tak jednou za 14 dní. Ale přesto je stále pod dozorem a rodina může být klidná, že se hned dozvědí, kdyby se jí něco stalo. Hodná sousedka? Kdeže, hlídá ji systém senzorů napojených na monitor a telefon.
Vigi Fall, zařízení na detekci pádů, bylo jednou z „vychytávek“ financovaných Evropskou komisí.
Téměř 20 milionů starších lidí utrpí v Evropě každoročně pád v době, kdy jsou sami doma nebo v domě pro seniory.
Jeho tragickým důsledkem může být i smrt. Ročně kvůli následkům pozdě odhaleného pádu umírá až 85 tisíc lidí a dva miliony skončí v nemocnici. „Mnohé by se změnilo, kdyby pomoc přišla včas,“ upozorňuje Jean-Eric Lundy ze společnosti Vigilio, která vyvinula první domácí detektor pádů.
Celé zařízení funguje jednoduše: miniaturní senzory Fall Watch připevněné na těle pacienta a rozmístěné v místnostech snímají pohyb a sledují srdeční rytmus osoby v bytě. Pokud nastane neobvykle rychlý pohyb či čidlo zaznamená změnu srdečního rytmu, chytrá „krabička“ situaci vyhodnotí jako odchylku od normálu a spustí alarm na pultě operátora. V bytě paní Hany zazvoní telefon a hlas v něm se zeptá: „Stalo se vám něco? Je vše v pořádku?“ Nenásleduje-li odpověď, operátor okamžitě kontaktuje rodinu a záchrannou službu. Během pár minut je u paní Hany pomoc. „Toto zařízení vyvíjíme pět let a na jaře se objeví na trhu,“ říká Jean-Eric Lundy.
Chytrý domov s robotem Sociální izolace může být stejně zlá jako nemoc. Lidé, kteří nejsou psychicky v pořádku, snáze podléhají nemocem a fyzickému chátrání. Mluvit s někým, stýkat se s někým je pro staré lidi velmi důležité. „Čím déle člověk vydrží žít aktivně, tím více oddaluje nástup Alzheimerovy choroby či demence,“ připomíná Daniel Thiemert z univerzity v britském Readingu, vedoucí evropského projektu Companionable. Má řešení i pro případ, když přátelé ani příbuzní nejsou po ruce. V Bruselu představoval sympatického pojízdného robota Hectora. Je vybaven kamerou a mikrofonem, napojen bezdrátově na počítač a schopen „všeho“ - komunikovat, poskytovat mentální trénink, připomínat braní léků či místo, kde jsou uložené klíče.
„S Hectorem nemusí člověk mluvit do zdi, je tu někdo, kdo mu popřeje dobrou noc. A počítač zároveň monitoruje zdravotní stav pacienta,“ připomíná autor projektu.
Hector totiž sleduje díky trojrozměrné kameře i pády. Podobně jako systém Vigi Fall na pacienta promluví, zkontroluje zornice, čeká na odpověď a případně volá pomoc.
„Zkušební provoz v domech pro seniory dopadl na jedničku, staří lidé si Hectora velmi oblíbili,“ říká profesor Thiemert. A jak dodává, elektronický přítel pro staré lidi bude na trhu již v tomto roce - za cenu 10 tisíc eur. Je to hodně, ale domy pro seniory již nyní projevují velký zájem, tady totiž najde využití pro více lidí najednou.
Na Facebook pouhou myšlenkou Zhasínat či rozsvěcet, měnit kanál televize pouhou myšlenkou? Psát zprávy na Facebook i nepohyblivýma rukama? To všechno umí zařízení, které je výsledkem evropského projektu Brainable. V Bruselu ho představili španělští vědci z Barcelonského digitálního centra. Má podobu čepice se senzory, které sledují aktivitu mozku, a černobílé obrazovky počítače s velkým rozlišením, která umožňuje snáz rozeznat, na které písmeno či znak dotyčný právě myslí.
Zatím není čepice s elektrodami uživatelsky příliš příjemná - na hlavu se musí nanášet gel a postižený člověk si ji sám nenasadí, ale vědci již pracují na uživatelsky vylepšeném řešení. Zařízení Brainable již vyzkoušela ve Španělsku jedna pacientka s roztroušenou sklerozou, pilotní studie, která nyní probíhá, zahrnuje ještě dalších 30 pacientů. Vše zdárně pokračuje, jen termín, kdy se dostane zařízení na trh i jeho cena, je zatím ve hvězdách.
Náhradní oči Na Veletrhu inovací předvedli vědci i zařízení, které bude v budoucnu pomáhat slepým lidem či lidem se zhoršeným viděním. Je schopné převádět informace z reálného světa do zvukové podoby. Speciální přilba s brýlemi a vmontovanou kamerou snímá předměty v nejbližším okolí a zvuk upozorňuje pacienta na blížící se překážku. Zatím je k dispozici jen tento prototyp, ale pracuje se na vylepšení. To umožní rozeznávat tváře. Ve fázi příprav je rovněž model, který nepoužívá „nešikovnou“ helmu, ale kameru umisťuje přímo do brýlí.
Guillermo Peris-Fajarnes z univerzity ve Valencii dodává: „Nyní zakládáme spin-off firmu, která by systém dovedla k realizaci a komerčnímu využití.“
Vědci nezapomínají ani na pacienty s Parkinsonovou nemocí. Pomocí systému Perform a počítačového programu jsou lékaři schopni kontrolovat stav pacienta na dálku - systém je propojen se senzory umístěnými na tělo a končetiny pacienta. V nich zabudované akcelerometry sledují pacientův zdravotní stav, zda se nezhoršuje třes těla či duševní výkon. Monitorovaný pravidelně vykonává prstová cvičení i řečový test a systém rovněž hlásí, zda si senior vzal včas léky i co snědl. „To všechno má totiž na průběh nemoci vliv, pro lékaře jsou tyto informace velmi cenné,“ připomíná Jorge Cacnela z Polytechnické univerzity v Madridu.
Veškeré odchylky počítač zaznamenává a informace odesílá na monitor počítače ošetřujícího lékaře. Ten může pomocí videotelefonu konzultovat s pacientem jeho stav, vyhodnotit důvody zhoršení, případně upravit léčebný režim a dávkování léků. Lékař tak získává objektivní informace a šetří čas. Projekt byl ukončen v říjnu loňského roku, ve třech zemích - Řecku, Itálii a Španělsku - probíhají pilotní studie. Autoři projektu se již chystají vstoupit na trh.
„Zařízení by mělo stát přes 100 eur. Ještě nevíme, jaký zájem budou nemocnice mít, zejména ty veřejné, ale farmaceutické firmy se již živě zajímají,“ dodává Cacnela.
Pomůcky pro české seniory
Již legendární je telefonní přístroj pro seniory s velkými tlačítky a snadným ovládáním od firmy Jablotron, který slavil úspěch po celém světě.
Na trh se už pomalu dostávají i první senzory proti pádu, speciální telefonní přístroje a další sofistikované pomůcky pro staré lidi. Například systém NEO (na snímku), který dováží firma Multitone CZ, slouží k odeslání poplachového hlášení přes pevnou linku. Součástí systému může být i detektor kouře, bezdrátové infračervené číslo sloužící k monitorování pohybu (vyhlásí poplach, když dlouho žádný pohyb nezaznamená), ale třeba i podložka pod matraci detekující vstanutí nebo pád z postele.
Podobně systém Amber společnosti Visonic umožňuje nouzové volání, sleduje pohyb, pád, vyzývá k užití léků a umožňuje lékařskou kontrolu na dálku.
Další systémy začínají pomáhat nejen starým občanům, ale pacientům s konkrétní diagnózou. Například Home Monitoring firmy Biotronik sleduje na dálku stav pacientů s voperovaným kardiostimulátorem.
(bob)
100 eur by mělo stát zařízení pro lidi s Parkinsonovou nemocí. Senzory umístěné na tělo a končetiny sledují, jak vypadá zdravotní stav a zda se nezhoršuje třes těla a duševní výkon.
Téměř 20 milionů seniorů utrpí v Evropě každoročně pád v době, kdy jsou sami doma. Pomocníkem jim nyní bude systém senzorů napojených na monitor a telefon. Zařízení Brainable pomáhá lidem s roztroušenou sklerozou.
Čepice se senzory, které sledují aktivitu mozku, umožňuje „číst“ myšlenky. Cena ještě není známa.
Miniaturní senzory Fall Watch spustí alarm, když vyhodnotí, že senior není v pořádku. Stojí 700 až 1000 eur (17,5 až 25 tisíc korun).
Pojízdný robot Hector je schopen komunikovat, poskytovat mentální trénink, připomínat braní léků či místo, kde jsou uložené klíče. Stojí 10 tisíc eur (čtvrt milionu korun).
Přilba s brýlemi a vmontovanou kamerou snímá předměty v nejbližším okolí a zvuk upozorňuje nevidomého člověka na blížící se překážku. Stojí, respektive bude stát, zhruba 2 tisíce eur (50 tisíc korun).
Ekonom, Eva Böhmová
