Azor 2/2023

Zpět

Výcvikové školy – Předvychovatelem v SVVP na plný úvazek

Na jedné společné pražské procházce, kde se setkali vodicí psi s pár štěňaty v předvýchově, mi osud přihrál do cesty manžele Štroblovy, kteří se před lety dali na záslužnou cestu předvychovávání štěněcích kandidátů na vodicí psy. A troufám si říct, že je bez uzardění můžeme nazvat předvychovatelskými bardy, vždyť už mají v péči devátého čtyřnohého svěřence. Jsem moc ráda, že se pan Jindřich Štrobl, středoškolský pedagog, se mnou i s Azorem podělil o svůj příběh.

Jak jste se dostal k předvýchově vodicích psů? Měl jste psy už předtím? Pokud ano, v čem to bylo jiné?
V dětství jsme s manželkou měli oba dva svého psa. Později jsme dceři také pořídili psího parťáka. Jessee byl mazlík, kterého jsme jen hýčkali, o výcviku nebyla řeč, a když, tak cvičil on nás. Spal na gauči, v posteli, dostával od stolu dobroty. Bohužel v roce 2010 nás opustil a odešel do psího nebe. Byl to opravdu člen rodiny.
Jednoho dne přišla manželka z práce s tím, že jsme pozvaní na kávu ke kolegyni. Kromě kolegyně a jejího manžela tam na nás čekala i psí slečna, právě vyřazovaná z výcviku vodicího psa ve středisku SVVP v pražských Jinonicích. Pořád se kolem nás motala, a nakonec, že prý pojede s námi domů. Kontaktovali jsme SVVP a díky doporučení od kolegyně nám byla fenka zlatého retrívra svěřena do péče. Protože jsme již několik let bydleli v rodinném domku, měla Carmen i hezký výběh včetně letního koupání v bazénu. Bohužel nemohla chodit na delší procházky, které ji stresovaly, tak nakonec obsadila celou zahradu a celý dům. Carmen byla hodná, měla nás ráda, my ji.
Přibližně po třech letech nás napadlo, že bychom SVVP tu radost vrátili, a nabídli jsme se jako předvychovatelé. Od té doby máme již devátého pesana a Carmen pomáhala s výchovou jako tetka.

Liší se nějak podle vás výchova psa pro pána vidícího a nevidomého?
Určitě ano. Pes pro nevidomého musí být schopen vykonávat všechny povely, samostatně a co nejlépe. Vidící člověk psa může opravit nebo změnit povel.

Jaký je běžný den pro vás a vaše psy?
V současné době máme tříapůlměsíční fenku labradora, jmenuje se Lassie. Její režim není tak náročný. Ráno vstává s námi, pak venčení, snídaně. Vyrazíme do práce. Z Děčína do České Lípy. Učíme na Střední zdravotnické škole a střední odborné škole. Zaměstnání vybírám především podle toho, jak mi situace dovolí cvičit psa v práci. Na této škole není problém. Lassie zpočátku jezdila vpředu v košíku. Dnes je na košík velká, tak jezdí v přepravce v kufru. Vždy po nastoupení dostane pamlsek (říkáme tomu nástupné). Již z parkoviště u školy potkáváme kolegy a studenty, a to je něco pro Lassie, hned se kamarádí. Před vstupem do školy cvičíme schody, ale Lasička je ještě malá, tak se před nimi zastaví a já ji přenesu. Protože obýváme páté patro, použijeme výtah. Tam cvičíme k noze. Je to důležité, protože víme o úrazech psů ve výtazích, když seděli nevhodně. V kabinetu má své místo, kde si lehne. Na hodiny chodí se mnou. I když si s ní studenti o přestávkách hrají, v hodině je klid a většinou ulehne pod katedrou. Když nespí, má k dispozici vždy nějakou hračku. O velké přestávce a polední přestávce venčení. Po skončení výuky jedeme domů. Nesmím zapomenout na nástupné.
Když jdeme do práce všichni, zpravidla již další výcvik neděláme. Pokud Lassie s námi do práce nejde, nenecháváme ji samotnou déle než 4 hodiny. Odpoledne vyrazíme do obchodů. Oblíbený je Globus a Tesco.

Jak seznamujete psy s prostředky MHD? Jezdíte mimo Děčín nebo Českou Lípu?
S dopravním podnikem Děčín máme dohodu a jezdíme zdarma. Nejdříve jezdila Lassie na klíně, později již na zemi jako velká holka. Mimo Děčín jezdíme dálkovými autobusy nebo vlakem. V případě návštěvy Prahy samozřejmě metrem a tramvají. Lassie čekají určitě tři návštěvy divadel.

Jaká plemena nejčastěji předvychováváte? Liší se podle rasy, co se ten který pes učí nejdéle?
Máme zkušenosti pouze s labradorským retrívrem, ale všechny tři barvy. Každé štěně bylo povahově úplně jiné.

Je něco, co jste se kvůli předvýchově musel naučit/odnaučit?
Naučit jsem se musel úplně všechno. Naštěstí ve středisku se nám dost věnovali. Odnaučit brát chlupatou kuličku do postele, krmit od stolu. Jeden kolega předvychovatel, který vychoval více než 30 psů, nám řekl: „Hýčkejte je, dokud to jde, budou pracovat celý život.“

Co je pro vás nejtěžší se štěňátkem natrénovat?
Nejtěžší je předání zpět do střediska. Tohle se ani nedá natrénovat. Osm předaných - a pořád to nedáváme. Povely cvičíme po jednom, postupně zvyšujeme obtížnost. Jednomu šlo něco rychleji, jinému zase něco jiného. Řekl bych, že to je stejné jako u lidí.

Je nějaký pes, na kterého zvlášť vzpomínáte? Proč?
Není, každý má své místo v srdci. Jsme rádi, když je můžeme potkat s jejich lidským parťákem.

Co byste poradil člověku, který by se chtěl stát předvychovatelem?
Určitě se jít podívat do střediska nebo jiné organizace, popovídat si s předvychovateli i cvičiteli, zjistit, jak to všechno funguje. Každá organizace má totiž trochu jiné postupy. Měl by především počítat s tím, že bude trávit se štěnětem ne-li celý den, tak určitě většinu dne.

Děkuji za rozhovor
Kamila Koncová

Zpět