Azor 3/2022

Zpět

Spolek Na vodítku pomáhá vysloužilým psům

Už dřív bylo mým tajným přáním pomáhat nějakým způsobem psům. Osud tomu chtěl a po ztrátě zraku mi naopak museli začít pomáhat oni. Ta představa pro mě byla nějaký čas těžko stravitelná a hodně jsem se jí bránila. Měla jsem pocit, že já přece pomoc nepotřebuju. Do doby, než jsem potkala svého prvního parťáka Arona. Stačila chvíle s ním a získal si mé srdce a jeho tlapky moji absolutní důvěru.
Díky němu jsem poznala spoustu dalších nezapomenutelných vodicích psů a jejich pánů, jejich společných příběhů i trápení. Potkala jsem také úžasné lidi, kteří měli stejně jako já chuť věnovat se pejskům i jinak, jen jsme společně nemohli přijít na to, jak a kam naši pomoc směřovat.
Pak jsem se nachomýtla k situaci, kdy moji nevidomí přátelé začali shánět někoho, kdo by se jim dokázal postarat o jejich už nemocného vodicího psa. Už se mu špatně chodilo do třetího patra do schodů a každé venčení pro něj bylo utrpení. Dokázala jsem je propojit s jednou úžasnou paní bydlící nedaleko v domě se zahradou, která se nabídla, že by si ho k sobě vzala. Stali se z nich přátelé, kteří se navzájem navštěvují a pejsek dožil své důchodcovské roky v zaslouženém odpočinku v domě bez schodů.
V tu chvíli jsem měla jasno. Chci pomáhat vysloužilým vodicím psům. Málokdo si totiž uvědomuje, že takový pes je téměř neustále ve službě. Už od štěněte je cvičen na to, že musí být připraven pracovat pro svého páníčka, a ve chvíli, kdy mu je jeden a půl roku a ostrá služba mu začíná, není téměř dne, kdy by se zastavil. Ano, i on odpočívá, když odpočívá jeho pán, ale kamkoli jde on, musí pejsek s ním a má v tu chvíli zodpovědnost za ochranu před vším nebezpečím, které je na cestě potká. Na rozdíl od domácích miláčků, kteří většinu dne prospí na gauči a čekají, až se jim páníček vrátí, aby je nakrmil a pohrál si s nimi, musí vodicí psi být ve střehu, vyhýbat překážky, naznačovat schody a vést pána tam, kam si on řekne.
Jenže i vodicí psi bohužel stárnou. Energie jim ubývá a začínají se projevovat různé nemoci. Jsem přesvědčená, že stejně jako my lidé, tak i tito pomocníci by si měli užít klidné stáří již mimo činnou službu. Ačkoli většina psů to dělá pro svého pána s láskou a nadšením, pomalu do roztrhání těla, odpočinek si jistě zaslouží.
Narazila jsem ale na mnoho problémů, které v takovou chvíli nevidomé trápí. Už život s jedním velkým psem bývá finančně náročný, zejména chcete-li mu dopřát kvalitní péči ve chvíli, kdy máte pouze invalidní důchod. Čím starší pes, tím více stojí i péče u veterináře a často různá speciální krmiva. V takových chvílích si nevidomí často nedokáží představit, že by měli mít doma jednoho psa „důchodce“ a k tomu druhého v činné službě. Sama mám momentálně těžce nemocného vysloužilého vodicího psa, a proto vím, jak by to bylo těžké, nemít kolem sebe dostatek lidí, kteří mi pomáhají.
A na těchto poznatcích vznikla myšlenka založit spolek Na vodítku. Být tu jako pomoc pro ty, co chtějí dopřát svým vysloužilým vodicím psům zasloužilý důchod po jejich boku, ale z finančních důvodů si to nemohou dovolit. Pustila jsem se do toho po boku kamarádky, která se věnuje už roky canisterapeutickým psům, a další mé dlouholeté kamarádky, za podpory dalších skvělých lidí, co pomáhají kdykoli a jakkoli můžou. Pomoc cílíme na úhradu či příspěvek na veterinární péči a případné dodání kvalitního krmiva pro tyto vysloužilé vodicí psy s ohledem na jejich případnou dietu.
A jak jsme začínali? Nejdříve jsem sama navlékala korálky z minerálů a náramky prodávala, abych získala nějaký drobný finanční základ pro spolek. Pokračovali jsme výrobou a rozmístěním pokladniček ke spřáteleným obchodníkům a zorganizováním dvou větších akcí v Lovosicích. První byla Den vodicích psů v městské knihovně, kdy jsme i díky dětem z místní ZUŠ získali pomocí prodeje jejich obrázků psů do té doby nejvyšší částku. Na tuto akci navázal později charitativní koncert „Koťata na vodítku“ s místním školním pěveckým sborem Koťata a nevidomou zpěvačkou Kamilou Koncovou. Velký úspěch této akce nám zajistil na transparentním účtu dostatek prostředků na zahájení pomoci.
Momentálně vybíráme pejska, který jako první bude naším spolkem podporován, a pokud vás zajímá, kdo to bude, určitě se to brzy dozvíte na facebookových stránkách spolku Na Vodítku. V případě, že byste znali někoho, komu by tato pomoc přišla vhod, kontaktujte přímo předsedkyni spolku Katku Vosikovou na čísle 775 685 786. Těm nejpotřebnějším rádi pomůžeme.
Katka Vosiková

Zpět