Zobrazení textu: Obouváme správně své děti?
Jak poznáme zdravotně nezávadnou obuv?# Tvar obuvi
Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před módní špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, popř. kladívkové prsty).
# Materiál svršku
Vybírejte obuv, která je vyrobena z přírodních materiálů (useň, textil), jež jsou měkké, prodyšné, absorbují vlhkost. Nejdůležitější jejich vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Přestože je dokázáno, že poromery, koženky a plasty jsou na dětskou obuv nevhodné, najdeme na trhu řadu těchto výrobků. Jsou neprodyšné, během nošení si stále zachovávají své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Vzniká nepříznivé klima uvnitř obuvi. Plísně a bakterie ohrožují uživatele a snižují životnost obuvi. V současné době se často setkáváme s obuví, vyrobenou z umělých materiálů typu Goretex nebo Sympatex s vynikajícími hygienickými vlastnostmi. Tuto obuv můžeme rovněž považovat za zdravotně nezávadnou.
# Stélka obuvi
Dětské nohy se poměrně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto musí být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vložkou ze savého materiálu (useň, textil, příp. syntetický materiál např. typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní páry, který se často používá i k výrobě podšívek).
# Opatek
Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký
a dlouhý opatek (tj. vnitřní dílec v patní části svršku obuvi).
# Střih svršku obuvi
Dobrou fixaci nohy v obuvi zajišťuje rovněž vhodný střih svršku obuvi, neboť drží pevně nohu proti opatku a brání posunu nohy v obuvi. Doporučujeme obuv šněrovací, popřípadě uzavíranou páskem na sponu či suchý zip. Obuv mokasinového nebo lodičkového střihu je nevhodná zvláště pro malé děti. V nejmenších velikostních skupinách kupujte obuv výhradně kotníčkovou.
# Ohebnost obuvi
V místě kde se noha při chůzi ohýbá (tj. v oblasti prstních kloubů) musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí tzv. „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a narušuje pohodlí chůze a zdravý vývoj nohou. Ohebnost (flexibilitu) ovlivňuje jak druh použitého vrchového materiálu a střihové řešení, tak zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Doporučujeme již při nákupu vyzkoušet, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu.
# Tlumicí vlastnosti obuvi
Nohy jsou ohrožovány i neustálými tvrdými dopady na beton, asfalt, dlažbu – to se časem může projevit opotřebením kostí, kloubů a kloubních chrupavek dolních končetin a poškozením páteře. Prevencí je podešev s dobrými tlumicími vlastnostmi (polyuretan PUR, etylenvinyl-acetát EVAC, pryž), pěnové vkládací vložky, anatomicky tvarované stélky (tzv. fusbety) z pružných materiálů.
# Podpatek
Podpatky u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability dítěte. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti zásadně nedoporučujeme.
# Hmotnost obuvi
Často opomíjenou vlastností obuvi je její hmotnost. Ta má být co nejmenší, zvláště když si uvědomíme, že dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků.
# Dobrá obuv není levná
Náklady na výrobu kvalitní dětské obuvi jsou téměř stejné jako na obuv pro dospělé. Kvalitní dětské boty tedy nejsou levné. Nenechte se ale ovlivnit nižší cenou obuvi, nabízenou na tržištích – v naprosté většině případů můžete touto obuví svým dětem poškodit nohy.
Zpět
